Podle předběžných odhadů zdraží od ledna domácnostem elektřina o 10 procent, pro firmy bude nárůst ještě vyšší - až 15 procent. Přesto již nyní analytici tvrdí, že jde pouze o mírné zdražení. Cena elektřiny na pražské energetické burze totiž od prázdnin, kdy se stanovovala cena silové složky, zdražila o více než pět procent.
"Očekáváme, že inflace vyšplhá v lednu k pěti procentům. Za celý rok 2008 bude činit průměrně 4,2 procenta. Samozřejmě bude inflace tak vysoká i díky zdražení elektřiny. Zásadní je to hlavně pro výrobce a průmyslové podniky, kterým vstupuje elektřina do nákladů," uvedla pro server iHNed.cz analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Vývoj obchodování na energetické burze v Praze
Cena je vyjádřena v EUR/MWh
Zdroj: Energetická burza Praha (PXE)
"Vývoj ceny elektřiny je závislý na ropě. Očekává se, že bude mírně klesat, což by bylo pozitivní. Ale dlouhodobě je to těžké odhadovat. Na rok 2009 by mohlo dojíž ke zdražení o 10 procent, na další roky to může být kolem 5 procent ročně. Závisí ale i na počasí, takže může v mezidobí cena i klesat. V dlouhodobějším horizontu je ale směr vzhůru jasný," uvedl pro server iHNed.cz analytik Atlantik FT Petr Novák.
Cena silové elektřiny je ale pouze jednou z částí, která vstupuje do konečných cen pro domácnosti a firmy. Další části jsou regulovány Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), a bývají stanoveny na konci listopadu.
Cena distribuce elektřiny pro velkoodběratele na hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí je rozdělena na platbu za rezervaci kapacity a platbu za použití sítí. Cena za rezervovanou kapacitu na vyšších hladinách pro rok 2007 stagnuje nebo klesá. Poměrná složka, která slouží ke krytí ztrát v sítích, kopíruje vývoj cen silové elektřiny.
"V Evropské unii se určuje cena podobně. V každé zemi by měl být nezávislý regulátor, který určuje regulované složky. Existuje zde nicméně snaha vytvořit centrálního nezávislého regulátora v EU. Hovořilo se o tom, ale zatím tato snaha nebyla naplněna," uvedl Novák. Podle něj sílí hlasy po "superregulátorovi" s tím, jak rostou ceny elektřiny.
Ještě před několika lety se v Česku regulovala i cena silové elektřiny pomocí výnosů Ministerstva financí. "Potom se to ale pustilo do trhu. Od roku 2003 byly aukce ČEZu prakticky tržní," dodal Novák.
Elektřina zdražuje a zdražovat bude
Na jedné straně tlačí cenu vzhůru "hlad" po elektřině, jejíž spotřeba roste v celé Evropě, na druhé straně jsou to rostoucí ceny vstupů. Spotřeba elektřiny roste nejvíce v rychle rostoucích ekonomikách, mezi které patří i Česko. Za posledních několik let roste v Česku roční spotřeba téměř tříprocentním tempem.
Zdroj: Výroční zpráva ERÚ
„Očekáváme, že díky silnému ekonomickému růstu se do roku 2012 poptávka po elektřině v České republice a na Slovensku zvýší o dalších 10 TWh,“ konstatoval již dříve Alan Svoboda, obchodní ředitel ČEZ. S dalším růstem spotřeby počítá i majitel přenosové soustav v Česku, státní společnost ČEPS. "Predikce spotřeby je jedním ze základních ukazatelů, od kterého se odvíjejí veškeré další procesy podporující strategická rozhodnutí ve společnosti ČEPS," uvedla pro server iHNed.cz tisková mluvčí Jana Jabůrková.
Po kliknutí zvětšíte
Zdroj: ČEPS, nejpravděpodobnější je vývoj podle referenčního rámce
Současný i očekávaný růst poptávky po elektřině je vyvolán zejména přílivem zahraničních investic a celkovým pozitivním rozvojem středoevropských ekonomik. Elektrárnám nicméně v poslední době rostou ceny vstupů. Na burzách rostou ceny ropy, uhlí i uranu.
Obchodování s uhlím s dodávkou v roce 2008 (německá burza)
Zdroj: EEX
Vývoj ceny uranu
Česko elektřinu vyváží. Zatím
V současné době je Česko vývozcem elektřiny, to znamená že české elektrárny vyrobí více elektřiny, než se u nás spotřebuje. Přebytečné výkony se pak vyváží do zahraničí, zejména do Rakouska. Někdy mezi roky 2012 a 2016 má ale dojít ke zvratu. "Nůžky spotřeby a zdrojů se začnou rozevírat. Zdroje vypadávají, v Česku budou ukončovat životnost hnědouhelné elektrárny ČEZu, protože jsou staré," uvedl analytik Petr Novák.
Tendenci uzavírání zdrojů potvrzuje ve své zprávě i společnost ČEZ. "Několik tisíc megawatt instalovaného výkonu v regionu bude muset být v příštích letech uzavřeno z důvodu dožití nebo nesplnění ekologických limitů EU. Jen na Slovensku jsou to částečné uzavírky tepelných elektráren Nováky a Vojany a také uzavření dvou bloků JE Jaslovské Bohunice," popisuje situaci zpráva.
Podobný vývoj lze očekávat i v dalších státech. "Polsko má ještě větší problém, a to je velká země. Špatné je to i v Německu, kde ještě neotevřely otázku jaderných elektráren. Pořád jsou v útlumu, pořád se nic nezměnilo. Navíc se rozhodli omezit černé uhlí, takže nevím, z čeho to tam budou vyrábět. Hrozí, že se dostanou ještě do větší závislosti na ruském zemním plynu," řekl dále Novák.
Zdroje ubývají
Podle Nováka toto požene ceny elektřiny v příštích pěti až deseti letech nahoru. Jediné řešení bude podle něj narychlo vystavět plynové elektrárny. "V té době nebudou mít kde brát ani Němci. Francouzi budou asi stále v přebytku, ale neutáhnou nárůst vlástní spotřeby, nárůst Německa a tak dále. Takže se postaví plynové elektrárny a elektrárny na obnovitelné zdroje a to je asi to řešení. Potenciál omezení spotřeby nevidím takový, aby se tomu zabránilo," dodal.
V rámci zemí Centrelu (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) se podle zprávy ČEZu do roku 2020 odhaduje úbytek 20 000 MW (téměř 30 procent) instalovaných kapacit. "Zajištění pokrytí poptávky po elektřině ve střední Evropě si vyžádá nejen masivní investice do obnovy zdrojů, ale zvláště do výstavby dalších kapacit," uvádí zpráva.
Výroba elektřiny podle zdrojů v ČR
Výrobní kapacity v Česku jsou alespoň prozatím dostatečné. Problémem je ale i "sladěnost" dodávky a spotřeby. Ve špičkách tak může dojít k takzvanému black-outu, tedy výpadu proudu v určité oblasti. Proto například Unie pro kooperaci přenosu elektřiny (UCTE) sleduje přebytečné kapacity ČEPSu.
Zelená - zbývající kapacita včetně exportu a importu
Modrá - zbývající kapacita ve špičce včetně exportu a importu
Oranžová - zbývající kapacita
Červená - zbývající kapacita ve špičce
Z grafu je patrné, že již v tomto roce bude mít v některých týdnech ve špičce ČEPS dostatečné kapacity tak akorát k pokrytí tuzemské spotřeby. Rozložení spotřeby v roce ukazuje i následující obrázek.
Nejistota
Problém české energetiky je také v nejistotě ohledně energetické koncepce. Současná vláda se k aktuální koncepci, která počítala s výstavbou dalších jaderných zdrojů, nehlásí. Novou koncepci přitom nepředstavila. Vznikla pouze skupina odborníků pod vedením předsedy Akademie věd ČR Václava Pačese. Tato skupina by měla do poloviny příštího roku zmapovat současnou energetickou situaci a navrhnout možná řešení.
Nejasnost energetického směřování Česka přitom odrazuje některé investory od výstavby dalších elektráren. "Je to škoda, ale musí se tak chovat, když neví jestli pro ně bude například dostatek uhlí. Je to projekt třeba na 40 let a potřebujete mít pro něj 40 let mít palivo. Potom, co ČEZ oznámil své projekty, vybral volnou kapacitu," řekl pro server iHNed.cz analytik Atlantik FT Pavel Novák.
Další nejistotou jsou pro investory také emisní povolenky. "Nikdo neví, jaký bude vůbec systém jejich přidělování v letech 2012 až 2020," uvedl Novák.
Problémy v Evropě
Podobné problémy se objevují i ve zbytku Evropy. Vedle plynových elektráren je pro Evropu podle Nováka druhou volbou výstavba jaderných elektráren. "Ty se ale pořádně ještě nestaví, kromě Pobaltí a na Balkáně. Tyto elektrárny mají být spuštěny v letech 2014 nebo 2015. A jestli se ta krize nastane v té samé době, tak se už nic postavit nestihne. Výstavba trvá 13 až 15 let nebo pět až šest let pokud už je vše připravené. V ČR bych to odhadoval na asi třináct let, takže to situaci neřeší, i když by mohlo, kdyby se to nezanedbalo. A v současnosti je to zablokované vládním prohlášením," řekl Novák.
Podle předsedy ERÚ Josefa Fiřta bude nutné v EU vystavět během 25 let na 280 GW nových výrobních kapacit za 900 miliard euro, aby se pokryla budoucí spotřeba. "Problémem je nedostatek vlastních zdrojů a nedostatečná infrastruktura," sdělil již v červnu tohoto roku na konferenci pořádané Hospodářským výborem Poslanecké sněmovny.
Snaha o znovuotevření otázky jaderné energetiky tak může řešit situaci v delším období, ale pro blížící se problémy je už pozdě. Nejspíše tedy dojde k výstavbě nových plynových elektráren, elektřina zdraží a Evropa se stane ještě více energeticky závislou na ropě.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
