Zatímco ještě před časem se zdálo, že kontroverzní návrh Evropské komise, na němž řada věcí vadí i Čechům, nemá naději na úspěch, nyní je vše jinak. Podle diplomatických zdrojů ČTK se státy s velkou pravděpodobností shodnou do konce roku. Vinařská reforma bude jedním z hlavních témat pondělního zasedání ministrů zemědělství EU.
Konečné rozhodnutí ale na něm nejspíš ještěnepadne, byť lze očekávat posun. Diplomaté počítají s tím, že ministři by se mohli dohodnout na prosincovém zasedání, kde mají na nalezení společného postoje vyhrazeny tři dny. Reforma vinařství navíc patří k prioritám portugalského předsednictví, jež končí s koncem roku a dá se očekávat, že tlak Portugalců na dohodu bude v prosinci značný.
Nicméně členským státům stále zbývá vyřešit několik ožehavých otázek. Češi a severněji položené národy mají problém především s doslazováním vína. Komise navrhla doslazování úplně zakázat. Česko, Německo a další s tím ale nesouhlasí kvůli svým o něco horším klimatickým podmínkám. Jejich vinařům v případě špatného ročníku v podstatě nezbývá než víno dosladit, protože hrozny mají nízkou cukernatost, a tudíž nižší kvalitu. Zatím není jasné, jak by dohoda v tomto případě mohla vypadat, ale určité možnosti se pomalu rýsují.
Další velký problém je označování lahví. Brusel by rád označování lahví sjednotil, ale ani tady neexistuje shoda. Opět Němci, Češi a další si chtějí zachovat svůj systém značení, kdy se vína dělí do několika kategorií (stolní, jakostní, s přívlastkem, výběr z hroznů atd.), státy jižní Evropy usilují o prosazení svého systému, značně odlišného od toho, na jaký jsou zvyklí zákazníci v Česku.
Nevyřešených otázek je celá řada. Patří k nim takzvané klučení, tedy likvidace vinic, rozdělování dotací či rozdělení peněz na propagaci vín mimo Evropskou unii.
Vyjma reformy vinařství je dalším velmi očekávaným bodem jednání ministrů první výměna názorů k revizi společné zemědělské politiky, kterou tento týden představila Evropská komise. Největší kontroverzi vyvolal návrh eurokomisařky Mariann Fischerové-Boelové na seškrtání dotací pro velké farmy. Ten by se měl nejvíce dotknout České republiky, která má největší koncentraci velkých zemědělských podniků v celé Evropské unii. Podle odhadů by se nový návrh Bruselu dotkl zhruba 40 procent přímých plateb v ČR.
Z názorů jednotlivých členských států EU bude Evropská komise vycházet při sestavování legislativního návrhu, který představí zřejmě na jaře příštího roku a jež by měl revizi společné zemědělské politiky přetavit do reality.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



