Česká národní banka (ČNB) překonala podle posledních dat z 5. prosince ztrátu 200 miliard korun. Kdyby se jednalo o komerční společnost, již dávno by zkrachovala. ČNB je ale chráněná zákonem, který toto neumožňuje. Za rostoucí ztrátou ČNB přitom stojí posilující česká měna, a ztráta tak může dále narůstat.
Ztráta roste
Největším zdrojem ztráty ČNB je otevřená devizová pozice. Centrální banka vlastní devizové rezervy ve výši přesahující 700 miliard korun. Ty získala především z období do roku 1997, kdy byla česká koruna prakticky zafixována k hlavním světovým měnám. ČNB tehdy musela z důvodu přílivu spekulativního kapitálu intervenovat, aby českou měnu znehodnotila. Další devizové prostředky získala ČNB z privatizačních příjmů státu a z některých jednorázových operací, jako například deblokace ruského dluhu.
Česká národní banka, která je díky svým rezervám největším devizovým spekulantem v zemi, přichází s každým posílením koruny k euru o deset haléřů přibližně o 2,5 miliardy korun. Další nákladnou činností je pro centrální banku stahování přebytečné likvidity z peněžního trhu prostřednictvím repo-operací. Tím pro banku vznikají nákladové úroky, které činí zhruba 15 až 20 miliard korun ročně. Jedinečnost situace ČNB dokládá také to, že na světě existuje pouze pár centrálních bank, které jsou ve ztrátě.
Přitom přebytečná likvidita vznikla na českém peněžním trhu právě z období mohutných intervencí, kdy se do oběhu dostalo velké množství českých korun. Aby banka sterilizovala vlastní intervence, musela tuto likviditu začít stahovat. Česká situace je v tomto opět odlišná od většiny vyspělého světa, kde je naopak nedostatek likvidity.
Zisky jsou malé
ČNB dosahuje paradoxně svými obrovskými devizovými rezervami i některých výnosů. Centrální banka totiž nemá dolarové či eurové bankovky uložené v trezoru, ale má je v aktivech, které ji přinášejí úroky.
Dalším zdrojem pro snížení ztráty je pro ČNB emise oběživa. Jeho množství se zvyšuje zhruba o 20 až 25 mld. korun ročně. Tento nárůst vylepšuje poměr výnosových a nákladových úroků banky.
Kam se ztrátou?
V nejbližších letech lze, vzhledem k pokračující apreciaci české koruny, očekávat další nárůst ztráty ČNB. Dlouhodobější vývoj lze ale předvídat jen s obtížemi. Někteří ekonomové předpokládají, že banka v delším horizontu začne více vydělávat na výnosech z devizových rezerv a díky nízkým domácím úrokovým sazbám a pokračujícím se snižování potřebného množství stahované likvidity se přehoupne hospodářský výsledek do zisku, který do 15 let ztrátu pokryje. Vadou na kráse může být jiný než očekávaný vývoj úrokových sazeb a také vstup do eurozóny.
Hrozba eurozóny?
Vstupem Česka do eurozóny přestane platit národní měna a nastoupí místo ní euro. Pro centrální banku to znamená předání pravomocí v měnové politice na Evropskou centrální banku. Česká národní banka tak přestane zvyšovat ztrátu z důvodů posilování koruny k euru, na druhou stranu ztratí výhodu z úrokového diferenciálu vůči eurozóně. Zvyšování nebo snižování ztráty tak bude záležet na úrocích především v dolarové oblasti a na vývoji eurodolarového kurzu.
Jiným možným řešením je prodej části deviz v momentě, kdy je koruna relativně slabá. Nicméně vzhledem ke strategii ČNB být transparentní by toto banka musela oznámit dopředu. V současnosti ČNB konvertuje do českých korun pouze devizové výnosy. České národní bance nicméně nic nehrozí, i když bude dále fungovat s vysokou ztrátou, neboť zbankrotovat nemůže.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



