Mezi třiceti členskými zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) jsou Česká republika a Slovensko mezi zhruba třetinou, která v posledních letech snížila podpory v nezaměstnanosti s cílem podnítit nezaměstnané k intenzivnějšímu hledání práce. Tento trend začal po předchozím zpřísňování kritérií pro pobírání podpory, uvedla OECD v dnes zveřejněné studii, jejíž resumé se ale nezmiňuje o tom, do jaké míry byl který postup úspěšný.
Jako příklady nového přístupu jmenuje OECD Německo a Slovensko. Roční podpora pro dlouhodobě nezaměstnaného Němce byla v roce 2005 asi o 4000 eur nižší než v roce 2001. Na Slovensku činí pokles 2200 eur, ovšem v poměru k celkové příjmové hladině je to značně více než v Německu. Ve studii se také uvádí, že v letech 2001 až 2005 klesla v zemích OECD průměrná výši příspěvků z 59 na 55 procent průměrného platu. Štědřejší jsou v tomto ohledu severské země, kde je to přes 70 procent, naopak v USA, Řecku, Turecku a Itálii méně než 30 procent.
Rozhodování lidí, zda mají hledat práci, ovlivňuje ale také výše daní, uvádí OECD. Nezaměstnanému, který vezme práci a ztratí tak příspěvky, pohltí nové daně v průměru 66 centů z každého eura vydělaného navíc. A rodič samoživitel, který by vzal na plný úvazek práci za minimální mzdu, by ve většině zemí OECD zůstal pod hranicí bídy. Českou republiku a Slovensko řadí studie mezi jedenáct zemí OECD, kde si nezaměstnaný rodič samoživitel nemusí finančně vůbec polepšit, pokud vezme práci za nízkou mzdu.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace





