Česko zažívá "dálniční boom". Přesto to nestačí

Nedostatečná. Tak hodnotí rychlost výstavby dálnic a silnic v Česku dopravní expert Stanislav Huml. "Zejména chybí pražský dálniční okruh. On se trochu buduje, ale každopádně si myslím, že už měl být hotov," uvedl pro server iHNed.cz Huml. Dalším problém je podle Humla takzvaná severní větev, čili výstavba R35 z Hradce Králové do Olomouce. "Dopravě by pomohla více než stavba D47. Více by rozptýlila dopravu," řekl.

O dálničním boomu naopak hovoří Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Ministerstvo dopravy. "V posledních letech zažívá ČR „dálniční boom“. Tento rok je pro ŘSD především rokem výstavby," uvedla pro server iHNed.cz specialistka vnější komunikace ŘSD Adéla Parkanová. "Je to lepší, než to bývalo. Zažíváme v poslední době dálniční boom," potvrzuje tiskový mluvčí Ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Peněz na výstavbu ale podle Hanzelky není nikdy dost. "Máme letošní rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury téměř 90 miliard korun. Ale to nejde jenom do dálnic, je v tom železnice a další věci. Na samotnou výstavbu silnic a dálnic půjde 55 a půl miliardy korun," komentoval aktuální situaci. 

Jsme za polovinou

Česko má postavenu zhruba polovinu dálniční a silniční sítě. "Máme něco málo přes tisíc dálnic a rychlostních silnic. Na druhé straně ale máme samozřejmě řadu "dluhů" vůči řadě regionů. Například Zlínský kraj nemá jediný kilometr dálnic," uvedl Hanzelka. Odhadovat, kdy bude celá síť hotová, je podle Humla i Hanzelky jako věštění z křišťálové koule. "Páteřní síť by kolem roku 2015 až 2017 měla být hotova," řekl pro iHNed.cz Hanzelka. "S tím tempem, jak se to staví dneska, možná za dvacet let," odhadl zase pro iHNed.cz dopravní expert Huml.

Problémem rychlejší výstavby jsou peníze. "Z 90 miliard v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury je zhruba 30 miliard z evropských fondů, 45 miliard je ze státního rozpočtu, zbytek tvoří výnosy z mýtného, dálniční známek a úvěry od EIB," uvedl Hanzelka.

V prosinci byl spuštěn nový Operační program Doprava, ze kterého by do Česka mělo do roku 2013 přitéct až 160 miliard korun. Závisí to ale na kurzu koruny. Tento problém se stává aktuální v poslední době, kdy koruna láme k euru historické rekordy. "Zatím jsme ten problém nijak neřešili. Uvidíme, co s tím dál," přiznává Hanzelka.

Privatizační příjmy vysychají

Velkou část z přídělu ze státního rozpočtu tvoří příjmy z privatizace. Ty ale pomalu vysychají, a tak se Ministerstvo dopravy a SFDI začínají zajímat o nové možné příjmy. "Uvažuje se o sekuritizaci, čili zastavení budoucích příjmů, což by SFDI mohlo přinést tyto prostředky s malým diskontem dříve, než by je získalo z mýta," uvedl Hanzelka. SFDI nyní zpracovává studie této varianty. Začít by chtělo ale s menšími částkami v řádu miliard.

Další peníze připlynou z vyššího příjmu z mýta. V roce 2009 začnou podléhat elektronickému mýtu také nákladní vozidla nad 3,5 tuny. "To by mělo zvýšit výběr mýta pravděpodobně o desítky procent," odhaduje Hanzelka. Ministerstvo dopravy rovněž uvažuje o výstavbě mýtného systému na silnicích nižších tříd. Zde by došlo pravděpodobně k použití satelitní technologie narozdíl od systému mýtných bran, které provozuje Kapsch na dálnicích, rychlostních komunikacích a od roku 2008 i na 172 kilometrech silnic prvních tříd.

"Zatím zpracováváme studie, zda se vůbec vyplatí rozšiřovat mýtný systém. Je možné, že by náklady na výstavbu překročily možné výnosy," uvedl Hanzelka. Navíc by do toho spadala podle Hanzelky vozidla typu autobusy, zemědělské stroje, a podobně. "Je otázka, jestli by to neodstartovalo inflační spirálu," dodal.

Výkonově zpoplatnit i osobní automobily? Je to varianta.

Ministerstvo dopravy taky uvažuje nad rozšířením výkonového zpoplatnění na osobní automobily. "Uvažujeme o tom. Ale bude to otázky po roce 2010, tedy až v pro novou vládu," prozradil Hanzelka. Ještě před prázdninami přitom Ministerstvo dopravy v souvislosti s elektronickým mýtným pro osobní automobily uvedlo, že by šlo pouze o časové zpoplatnění, čili že by se jen nahradila dálniční známka palubní jednotkou.

Na výstavbu dálniční sítě se využívají i soukromé prostředky v rámci takzvaných PPP projektů (partnerství veřejného a soukromého sektoru). Ukázkovým příkladem je dálnice D3 spojující střední a jižní Čechy. "Je zde varianta, že celá D3 včetně R3 na hranice s Rakouskem bude formou PPP. Problém je ale ve středních Čechách, kde stále není územní plán," uvedl pro iHNed.cz Hanzelka.

O dalších projektech PPP se ale podle Hanzelky neuvažuje. Dopravní expert Stanislav Huml v použití PPP nevidí problém. "Říkám, proč ne. Líbí se mi přístup Maďarska, kde měla soukromá firma na několik let právo vybírat mýtné. To právo skončilo, a zařadili to pak do celostátní dálniční sítě. Proč by to nemohlo být podobné u nás," tvrdí.

Zdroj: ŘSD