Slovenská inflace roste

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen na Slovensku v prosinci zrychlilo na 3,4 procenta, což byla nejvyšší hodnota v loňském roce. V listopadu to bylo 3,1 procenta. K růstu přispěly stejně jako v předchozích měsících hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů. Informoval o tom dnes slovenský statistický úřad. Průměrná inflace za loňský rok činila 2,8 procenta.

"Částečně byl za negativním překvapením o něco vyšší růst cen potravin, než jsme očekávali. Pro měnovou politiku by měla být důležitější inflace očištěná o exogenní faktory, tedy ceny potravin, benzinu, regulované ceny a podobně. Tato očištěná inflace v souladu s naší předpovědí mírně vzrostla na 1,5 procenta z listopadových 1,4 procenta," uvedl pro server iHNed.cz analytik slovenské ING Bank Eduard Hagara.

"Inflaci vytáhly nahoru trendy, které trápí celou Evropu. Jde hlavně o zdražení potravin a paliv," uvedl pro server iHNed.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Horší než se čekalo

Výsledky jsou o něco horší než odhady analytiků, kteří v průměru čekali zvýšení inflace na 3,3 procenta. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,3 procenta.

"Po aktuálních výsledcích odhadujeme, ze harmonizovaná inflace se v prosinci zrychlila na 2,4 až 2,5 procenta," odhadl Hagara.

Ceny nealkoholických nápojů meziročně vzrostly o 7,7 procenta. Ceny za bydlení a energii stouply o 4,4 procenta. Ceny ve zdravotnictví naopak klesly o 2,1 procenta.

Podle Hagary rostou ceny tržních služeb podpořené zejména bankovními poplatky. "Dalším impulsem růstu jsou ceny ve stravovacích zařízeních, což by mohlo indikovat sekundární efekty růstu cen potravin. V dalších měsících tak bude důležité více sledovat právě vývoj cen tržních služeb," upozornil Hagara. 

Oproti roku 2006 loni inflace na Slovensku výrazně poklesla. "Mezi důležitými faktory, které za tímto poklesem vidíme, jsou silná koruna a příznivější ceny ropy v průběhu roku. Přestože harmonizovaná inflace byla na konci roku opět nad ambiciózním inflačním cílem slovenské centrální banky (ten byl 2 procenta - pozn. red.). Slovensko v průběhu roku začalo plnit nominální inflační maastrichtské kritérium a podle všeho ho bude plnit s velkou rezervou i v prvních měsících letošního roku, které jsou rozhodující pro úspěšné přijetí eura," dodal Hagara.

Inflace může Slovensko připravit o euro

Nízká inflace patří k hlavním kritériím pro zavedení eura, které chce Slovensko převzít od ledna 2009. Míra růstu spotřebitelských cen by neměla přesáhnout průměr tří zemí EU s nejnižší mírou inflace o více než 1,5 procentního bodu. Při posuzování inflačního kritéria však evropské instituce sledují vývoj spotřebitelských cen vypočítaný podle metodiky Evropské unie. Ta se od národního měření liší, protože je založená na odlišném spotřebním koši.

Přesná hranice, kterou by Slovensko nemělo překročit, v současnosti není známá. Od srpna do listopadu země inflační podmínku splnila. Prosincové údaje mají být zveřejněné příští týden.

"Limit pro euro bude někde mezi 2,6 až 3 procenty počítáno ale podle jiné metodiky. V takzvaném indexu HICP slovenská inflace vychází o trochu níže, takže ekonomická kritéria by země měla plnit. Otázkou je, zdali je na euro Slovensko připraveno strukturálně o čemž zas tak moc přesvědčen nejsem. Je lépe přijmout euro s vyrovnaným rozpočtem a mít dotažené do konce základní reformy," uvedl Michl.

Tempo růstu jádrové inflace, která nezahrnuje změny regulovaných cen a nepřímých daní, v prosinci zrychlilo na 4,2 procenta z listopadových 3,8 procenta. Meziměsíčně se jádrové ceny stouply o 0,4 procenta.

V České republice se inflace na konci loňského roku zvýšila meziročně na 5,4 procenta z pěti procent v listopadu, což byl nejvyšší růst za posledních šest let. Důvodem byly především dražší potraviny. Za celý loňský rok ceny stouply v průměru o 2,8 procenta.

Letos inflace ještě poroste

V roce 2008 podle Hagary inflace pravděpodobně zrychlí své tempo i kvůli menšímu příznivému vlivu koruny. "Z tohoto hlediska bude důležité i to, na jaké úrovni by byl určený konverzní kurz koruny vůči euru v případě odsouhlasení přijetí eura. Další rizika vidíme hlavně na straně exogenních faktorů," uzavřel Hagara.
 

Zdroj: Slovenský statistický úřad