České předsednictví Evropské unie v roce 2009 se možná nevyhne otázce sjednocení daňového základu pro právnické osoby (CCTB). ČTK to řekly důvěryhodné zdroje z EU a potvrdilo české ministerstvo financí. Češi a další státy střední a východní Evropy přitom o harmonizaci daňového základu příliš nestojí, protože by mohla omezit jejich konkurenceschopnost ve srovnání se západními sousedy.
Na jeho zavedení však již delší dobu tlačí Francouzi a Němci, kteří v rozdílné výši daní vidí důvod odchodu některých podniků na východ a ztrátu pracovních míst. Jejich stížnostem naslouchá i eurokomisař pro daně Lászlo Kovács, který by měl letos představit legislativní návrh CCTB. Ten by poté měli k dohodě v EU dotáhnout právě Češi, jejichž předsednictví vychází na první polovinu roku 2009.
"Česká republika věnuje tomuto tématu od počátku zvýšenou pozornost a je otevřena diskusi o společných pravidlech pro stanovení základu daně právnických osob ve všech členských státech Evropské unie," řekla ČTK Milena Hrdinková z ministerstva financí.
Podle ní by měl být základ daně co možná nejširší, neboť jen takový přístup by umožnil členským státům nadále rozhodovat o uplatnění sazby daně a celkovém zatížení příjmů společností na jejich území. "Možnost konsolidace zisků a ztrát v rámci skupiny společností není v současné době pro Českou republiku přijatelná," dodala Hrdinková.
Přednost před národním systémem
Podobně zdrženlivý postoj má vláda i k případné možnosti volitelnosti systému. Šlo by o úplně nový daňový celoevropský systém, kterému by mohly společnosti dát přednost před národním daňovým systémem. Podle MF je však taková možnost administrativně náročná.
Ovšem právě "papírování" má podle komise nový legislativní návrh omezit, protože podniky by se ve všech 27 zemích při výpočtu zdanitelného základu řídily stejnými předpisy. To by prý podpořilo mezinárodní obchodní aktivitu a investice. Země EU nyní uplatňují různé odpisy a zvýhodnění, takže se v nich liší základ, na který se uplatňuje daňová sazba. O výši sazby by státy nadále rozhodovaly sami.
Česká vláda by při projednávání neměla dávat příliš vehementně najevo, že o sjednocení daňového základu nestojí. Země, která Evropské unii předsedá, má totiž nepsanou povinnost snažit se dotáhnout do konce návrhy, jež na ní vyšly. Zároveň nesmí jednání výrazně ovlivňovat a spíše jej jen "moderuje".
Vyhlídky na případnou dohodu o CCTB jsou značně nejisté, protože v daňových otázkách je třeba souhlas všech 27 členských států. Kovács v minulosti připustil, že některé země jsou vůči jeho záměrům "skeptické". Souhlasí 12 zemí, včetně Rumunska a Bulharska, osm má podle něj různé výhrady, zatímco sedm dává najevo "obavy či opozici". Podle něj jde o Británii, Irsko, Litvu, Lotyšsko, Slovensko, Maltu a Kypr.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




