Britové varují před biopalivy. Blíží se jejich konec?

Britský parlamentní výbor pro hodnocení životního prostředí vyzval tamní vládu, aby na využívání biopaliv uvalila moratorium. Zpráva výboru tvrdí, že jejich vliv na životní prostředí je záporný a pěstování zdražuje potraviny. Informoval o tom předseda výboru Tim Yeo, podle kterého by růst cen potravin mohl ohrozit potravinovou bezpečnost v rozvojových zemích.

Biopaliva měla postupně nahrazovat tradiční pohonné hmoty, a tím i snižovat emise skleníkových plynů. Odborníci jsou však čím dál tím skeptičtější. Podle loňské zprávy OECD a dalších odborníků je při zahrnutí celého cyklu sporné, zda biopaliva vůbec přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů a zda vůbec dodají aspoň tolik energie, kolik jí spotřebují při své výrobě a distribuci.

Biopaliva: Zločin proti lidskosti

Experti tvrdí, že negativní dopad biopaliv na životní prostředí a ceny potravin nesporný. Odborník OSN na výživu Jean Ziegler kvůli tomu již v loňském roce vyzval k pětiletému odkladu biopaliv a označil jejich produkci z obilí za "zločin proti lidskosti" a "katastrofu pro chudé".

Britská vláda stanovila cíl zajišťovat biopalivy do roku 2010 pět procent domácí spotřeby pohonných hmot automobilů. OECD odhaduje, že kvůli vládní podpoře světová produkce bionafty a bioetanolu do roku 2016 vzroste o 160 procent. Plodiny pro biopaliva by tak zabraly jen v Evropské unii polovinu půdy vyhrazené pěstování obilnin, olejnin a cukrové řepy, což bude znamenat další obrovský tlak na růst cen potravin.

Evropská komise by svůj cíl pro biopaliva mohla zrušit

Tento týden se chystá na biopaliva i sama Evropská komise. V plánu má směrnici, kde stanoví kritéria pro používání biopaliv a zohlední v nich dopad na přírodu a vliv na emise skleníkových plynů. Možnosti používání biopaliv by se tím měly omezit.

Komisař Evropské unie pro životní prostředí Stavros Dimas už minulý týden naznačil, že EU možná přehodnotí svůj původní cíl mít do roku 2020 desetinu pohonných hmot z biopaliv. "Problémy ohledně životního prostředí a sociální potíže, které způsobují biopaliva, jsou větší, než jsme očekávali. Musíme se proto pohybovat velmi opatrně," řecký eurokomisař v rozhovoru pro stanici BBC.

Změnu by podle britského parlamentního výboru mohla přinést až druhá generace biopaliv z nezemědělských plodin a odpadních produktů. Výbor však konstatoval, že tyto technologie jsou teprve v plenkách.

Velké plány

Loni v březnu ekonomičtí ministři členských států posvětili ambiciózní cíl: v roce 2020 by biopaliva měla v každé zemi tvořit desetinu celkové spotřeby benzinu a nafty. Přestože se Česká republika k biopalivům stavěla zdrženlivě, loni v září začala první fáze jejich zavádění i u nás. Motorová nafta musí obsahovat alespoň dvě procenta biosložky, od letošního roku to platí i o benzínu.

V roce 2009 už to má být 4,5 procenta u nafty a 3,5 procenta u benzínu. Skeptický postoj ČR potvrzoval v září i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který zdůrazňoval, že kabinet pouze plní povinnosti vyplývající z členství EU. Zavádění biopaliv podle něj není vůlí české vlády.

Proti závěrům britského výboru se postavila farmářská lobby, která z podpory biopaliv těží ve světě nejvíce. "Biopaliva představují jedinou obnovitelnou alternativu nahrazování fosilních paliv v dopravě a je to způsob, jak řešit čtvrtinu britských uhlíkových emisí, za něž je silniční doprava zodpovědná," uvedl prezident Národního svazu farmářů Peter Kendall.