Novela umožňující vyvlastnění kvůli záplavám prošla prvním čtením

Čeští zákonodárci dnes v prvním čtení podpořili vládní novelu zákona o vodách. Ta umožňuje vyvlastnit soukromé pozemky potřebné pro výstavbu protipovodňových opatření. Předtím se stát však bude muset pokusit o dohodu s jejich vlastníky. Ministr zemědělství Petr Gandalovič dnes poslance ujišťoval, že vyvlastnění bude až tou nejzazší možností. Novelou se nyní budou zabývat sněmovní výbory.

"Boj proti povodním musí začít v horních tocích, tam, kde je možné vodu rozlít do ploch, které jsou používány v podstatě pouze pro zemědělskou činnost a kde škody z takového rozlivu nejsou v žádném případě srovnatelné se škodami z povodní, tak jak je známe," řekl Gandalovič.

K možnosti vybudovat protipovodňová opatření bude nutné nejprve vybrat vhodné pozemky a dohodnout se s jejich vlastníky. Na nich musí stát postavit hráze a část z nich v případě povodní zaplavit. "To nám tento zákon umožňuje," uvedl Gandalovič.

Gandalovič: Jde o ten nejposlednější režim

Zákon podle něj obsahuje slovo, "které nikdo z nás nemáme rádi" - tedy vyvlastnění. Podle Gandaloviče jde však o ten nejposlednější režim, který je používán v případě, že se nepodaří dohoda s vlastníkem vybraného pozemku. V takovém krajním případě by se postupovalo podle obecného zákona o vyvlastnění.

Ve sněmovně by se měl během druhého čtení novely uskutečnit seminář, kde by odborníci zodpověděli všechny dotazy týkající se tohoto návrhu.

Novela zákona o vodách počítá s řízeným zaplavováním soukromých pozemků, je-li při povodních ohrožen majetek a lidské životy. Vlastníci pozemků na nich budou i nadále smět podnikat, v případě zaplavení jim stát škody nahradí. Návrh obsahuje i tzv. institut chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod. V těchto místech nebudou smět být umísťovány stavby nebo provozovány činnosti, které by ztížily využití lokalit pro stavbu suchých poldrů.