Evropská centrální banka (ECB) dnes opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na čtyřech procentech. Podle očekávání tak zatím odolává rostoucímu volání po snížení úvěrových nákladů, k němuž kvůli oslabování ekonomiky přistupují zejména Spojené státy. ECB se zatím ke změně neodvažuje, protože eurozóna trpí vysokou inflací.
Úroky v eurozóně zůstávají beze změny již osm měsíců po sobě. ECB zastavila sérii zvyšování úroků loni v létě pod tlakem úvěrové krize a otřesů na finančních trzích, které mohou mít negativní dopady na ekonomiku. Od té doby stále poukazuje na příliš vysokou inflaci a nebezpečí útlumu ekonomiky dosud nezdůrazňovala, i když oslabování je ze statistik stále patrnější.
Finanční trhy čekají, jak se šéf banky Jean-Claude Trichet na následné tiskové konferenci ke zjevnému oslabování ekonomiky postaví a zda zmírní svou protiinflační rétoriku. Tento posun by naznačoval, že ECB by v příštích měsících byla ke snížení úroků ochotna přistoupit. Většina ekonomů čeká, že ECB letos základní sazbu sníží ve dvou krocích na 3,5 procenta.
Rekordní inflace
Inflace v zemích eura vystoupila v lednu podle předběžných údajů na rekordní maximum 3,2 procenta. Zároveň však jiné údaje naznačily další zpomalování ekonomiky a hrozbu stagflace. Slabost je nápadná zejména v zemích jako Španělsko nebo Itálie.
Jiné centrální banky světa již začaly své úroky kvůli slabé ekonomice a otřesům na trzích snižovat. Sazby tak prudce snížil americký Fed, k němuž se přidala kanadská centrální banka i britská Bank of England; ta dnes snížila svou základní sazbu o další čtvrtinu procentního bodu na 5,25 procenta.
