ÚS: Způsob výpočtu náhrad důlních škod se nemění

Současná praxe při určování výše náhrady škod způsobených vlastníkům nemovitostí důlní činností v těžebních oblastech není protiústavní, a zůstává v platnosti. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh pravicových senátorů na zrušení části horního zákona. Senátoři se domnívali, že současné znění zákona je nesystémové a porušuje zásadu rovnosti. Podle ústavních soudců je norma sice místy "neobratná", avšak její princip není v rozporu s Ústavou.

Podle soudce zpravodaje Jiřího Nykodýma ustanovení zákona sleduje legitimní cíl. "Cílem je posílení právní pozice subjektů poškozených důlní činností, které jsou ve slabším postavení než podnikatel provozující důlní činnost," uvedl Nykodým.

Sporné ustanovení se týká poškozených nemovitostí ve stálých dobývacích prostorech a stavebních uzávěrách. Pokud se těžaři s majitelem nemovitosti nedohodnou na výši odškodného, podle paragrafu má rozhodnout znalecký posudek. Vypočtenou výši pak nelze krátit takzvaným koeficientem prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než jedna. Prodejnost je přitom v oblastech se stavební uzávěrou nebo tam, kde jsou dopady těžby dlouhodobé, velice špatná. Ustanovení se netýká míst, kde se důlní činnosti v podobě těžby nebo průzkumu projevily jen jednorázově.

Podle senátorů porušuje zákon mimo jiné princip rovnosti, když zvýhodňuje majitele nemovitostí v uzávěrách před ostatními vlastníky. Senátorům se nelíbí ani používání koeficientu prodejnosti, který definuje jen ministerská vyhláška, a nikoliv zákon. Není prý ani jasné, jak a podle jakých norem vyhotovit znalecký posudek. Když se dříve nedohodli majitelé s těžaři, rozhodoval o náhradě škody soud v občanskoprávním řízení, a nebyl přitom nijak omezen ve volbě důkazních prostředků. Nyní je znalecký posudek povinný.