Sociální dávky a nemocenská

68. Porodné kleslo

Snížilo se ze 17 800 na 13 000 korun za každé narozené dítě. Nehraje roli, kolik už rodina má dětí. Na dvojčata či trojčata se nevztahuje žádný speciální bonus. Za každé z nich získá rodina 13 000 korun. Nárok na porodné má matka nebo osoba, která převzala dítě do jednoho roku do trvalé péče místo jeho rodičů.

69. Rodičovská na míru

Jeden z rodičů si může zvolit příspěvek na dobu dvou, tří nebo čtyř let. Od délky se odvíjí výše příspěvku. Ten, kdo zůstane doma čtyři roky, dostane každý měsíc 3800 korun. Po dobu tří let bude mít rodič nárok na 7600 korun měsíčně. Kdo si vybere jen dva roky, bude dostávat 11 400 korun. Pro tuto variantu se však mohou rozhodnout jen rodiče, kteří v posledním zaměstnání měli plat vyšší než 16 tisíc korun měsíčně.

70. Pro rodičovskou znovu na úřad

O rodičovský příspěvek musí všichni znovu požádat. I ti, jimž se dítě narodilo před 1. lednem 2008, jsou s ním doma a příspěvek čerpají. Rodiče pečující o dítě, jemuž budou k 1. lednu 2008 více než tři roky, budou až do jeho čtyř let pobírat 3800 korun měsíčně. Rodiče dítěte, kterému bude 1. ledna mezi 21 týdny a třemi lety, budou pobírat až do jeho tří let příspěvek 7600 korun měsíčně. Poté do jeho čtyř let 3800 korun měsíčně.

Rodiče dítěte, kterému bude méně než 22 týdnů, se mohou rozhodnout, kterou rychlost příspěvku si vyberou.

71. Kdy se rozhodnout o rodičovské

O nejvyšší příspěvek 11 400 korun na dva roky musí rodiče požádat nejpozději v měsíci následujícím poté, co nejmladší dítě v rodině bude mít 22 týdnů.

O příspěvek 7600 korun na tři roky musí rodiče požádat nejpozději v měsíci, kdy nejmladší dítě v rodině dosáhne věku 21 měsíců.

Kdo o žádnou z těchto možností nepožádá do chvíle, než dítě dosáhne věku 21 měsíců, bude pobírat 3800 korun po čtyři roky.
Typ rodičovského příspěvku je možné zvolit jen ve chvíli, kdy je dítěti 22 týdnů nebo 21 měsíců. Poté je už rozhodnutí neměnné. Vyšší rodičovský příspěvek nelze žádat zpět, pokud se rodič rozhodne dobu jeho pobírání zkrátit a vrátit se do práce dříve.

72. Třetina rodin ztratí přídavky

Má na ně nárok jen rodina, jejíž příjmy jsou nižší než 2,4 násobku životního minima domácnosti. Až dosud je dostávaly všechny rodiny s příjmy nižšími než čtyřnásobek životního minima. O výši přídavku rozhoduje už jen věk dítěte, nikoliv příjmy rodiny. Na dítě do šesti let je přídavek 500 korun měsíčně, od šesti do 15 let 610 korun a pro mladistvé mezi 15 a 26 lety 700 korun.

73. Sociální příplatek jen pro chudé

Mají na něj nárok rodiny s dětmi s příjmem nižším než dvojnásobek životního minima domácnosti. Tímto příplatkem se dorovnávají rodinné rozpočty domácností s velmi nízkými příjmy.

74. Stát přispěje na bydlení

Nárok na příspěvek má vlastník nebo nájemce bytu, který je v něm přihlášen k trvalému pobytu, v případě, že náklady na bydlení přesahují 30 % příjmu rodiny. V Praze pak 35 %. Zároveň se přihlíží k přiměřeným nákladům na bydlení. Ty jsou stanoveny jako průměrné náklady podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné, v případě vlastníků a majitelů družstevních bytů pak s ním srovnatelné náklady. Dále se přihlíží k cenám energií a vody. Výška příspěvku na bydlení se vypočte jako rozdíl přiměřených nákladů na bydlení a 30 % (v Praze 35 %) příjmů.

75. Pohřebné jen výjimečně

Pohřebné 5000 korun vyplatí stát jen na pohřeb nezaopatřeného dítěte nebo rodičů nezaopatřeného dítěte. Ostatní nemají nárok na žádné pohřebné.

76. Pastelkovné skončilo

Ruší se. Děti, které nastoupily v roce 2007 do školy a jejichž rodiče o tento příspěvek nepožádali, ho mohou ještě zpětně získat do června 2008.

77. První tři dny nemoci bez dávek

První tři dny nemoci nedostane člověk žádné nemocenské dávky. Dosud měli lidé po tuto dobu nárok na 25 % svých příjmů.

78. Snížené dávky při kratší nemoci

Nemocenská se snižuje i v dalších dnech. Od 4. do 30. dne nemoci dosáhne dávka 60 % příjmu, od 30. do 60. dne 66 %. Při nemoci delší než 60 dnů bude člověk pobírat 72 % svých příjmů. Nemocenská tak při kratších nemocech klesá všem bez ohledu na výšku platu. Polepší si naopak dlouhodobě nemocní.

79. Skromnější paragraf

Ten, kdo pečuje o nemocné dítě nebo příbuzného, bude dostávat devět dnů částku na úrovni 60 % svého platu. Peněžitá pomoc v mateřství, která se vyplácí prvních 28 týdnů po porodu, zůstane na úrovni 69 % příjmů matky v posledním zaměstnání.

80. Příspěvek pro pěstouny

Získají ho rodiče nezletilého dítěte, které jim bylo svěřeno do pěstounské péče. Výše příspěvku činí 2,3 násobku životního minima dítěte.

81. Po roce jen existenční minimum

Lidé, kteří nepracují déle než rok, dostanou jen existenční minimum 2020 korun měsíčně. Stát už nebude zjišťovat, zda si práci aktivně hledají. Úřady mají také právo vyplatit příspěvek pouze v poukázkách na potraviny, bydlení nebo oděvy.

82. K lékaři s poplatkem

Pacienti bez rozdílu věku začnou platit za návštěvu praktického lékaře, zubaře, ambulantního specialisty, klinického psychologa a klinického logopeda 30 korun. Aby po nich mohl lékař chtít peníze, musí je prohlédnout nebo provést klinické vyšetření. Platit budou pacienti i za kontroly. Lékař naopak nemůže požadovat poplatek za předepsání receptu nebo za ústní a telefonické konzultace. Stejně tak lidé nebudou platit, když si dojdou k lékaři pro výsledky vyšetření.

83. Vydání léku za 30 korun

Pacienti začnou platit 30 korun za vydání každého léku na recept, který je aspoň částečně hrazený ze zdravotního pojištění. Na jednom receptu smí lékař předepsat dva léky, takže za recept může pacient zaplatit až 60 korun. Za léky, které si pacienti hradí v plné výši sami, a přesto jim je lékař musí předepsat na recept (například antikoncepce), se třicetikorunový poplatek platit nebude.

84. Den v nemocnici za 60 korun

Za každý den v nemocnici, léčebně dlouhodobě nemocných, lázních, dětských léčebnách a ozdravovnách zaplatí pacienti 60 korun. Poplatky se vztahují téměř na všechny (například i na kojence v inkubátorech nebo na lidi, kteří jsou dlouhodobě v kómatu). Platit 60 korun budou i rodiče, kteří v nemocnicích děti doprovázejí. Den nástupu a odchodu z nemocnice se počítá jako jeden den. Pokud tedy pacient jeden den přijde do nemocnice a druhý den odejde, zaplatí »jen« za jeden den – tedy 60 korun.

85. Pohotovost za 90 korun

Platit se začne i 90 korun za návštěvu lékařské a zubní pohotovosti. A to jak v ambulancích lékařů, tak i v nemocnicích. Jestliže ale lékaři nechají pacienta převézt z pohotovosti přímo na léčení do nemocnice, tak za pohotovost nic platit nebude. Zaplatí až 60 korun za den strávený v nemocnici. Za využití pohotovosti v lékárnách pacienti nic platit nebudou.

86. Roční strop pět tisíc

Vláda zavedla roční strop na poplatky ve výši pět tisíc korun ročně – sčítají se poplatky u lékaře, poplatek za vydání léku a část doplatků na léky. Pozor: do ročního limitu se započítávají jen doplatky, které by pacient zaplatil za nejlevnější na trhu dostupný lék se stejným účinkem. Drtivá většina léků má přitom alternativu, která je bez doplatku. Pokud tedy pacient dnes doplácí za lék 200 korun, ale existuje i jiný, plně hrazený lék se stejnou léčivou látkou a stejnou cestou podání, tak se pacientovi do limitu vůbec nic nezapočítá. Jedinou výjimkou je, pokud lékař na receptu (písmenem "R") vyznačí, že předepsaný lék nejde nahradit. V takovém případě se započítá pacientovi do ročního stropu celý doplatek bez ohledu na to, zda existuje levnější lék se stejnou léčivou látkou.

Do ročního stropu pět tisíc se nepočítá poplatek 60 korun za den v nemocnici, v lázních či ozdravovnách, 90 korun za návštěvu pohotovosti, ale ani doplatky na léky, které pojišťovna hradí z méně než 30 procent, doplatky na zdravotnické prostředky a doplatky na zvlášť účtované léčivé přípravky (například některé injekce). V žádném případě tak nelze tvrdit, že nikdo nemůže zaplatit více než pět tisíc.

87. Po překročení ročního stropu platíte dál

I když pacient zaplatí za poplatky u lékaře, za vydání léku a za část doplatků na léky, které jsou započitatelné do ročního stropu, víc než pět tisíc korun, platí normálně dál. Pojišťovna mu musí do 60 dní od konce čtvrtletí, ve kterém pacient roční strop překročil, vše nad pět tisíc vrátit. Pokud ale překročí v konkrétním čtvrtletí roční strop o méně než 50 korun, pojišťovna mu peníze vrátí do 60 dní po konci roku (tedy do 1. března).

88. Poplatky jsou povinné

Lékaři, lékárníci či nemocnice mají podle zákona povinnost od pacientů poplatky vybrat. Pokud by vybírání poplatků opakovaně sabotovali, hrozí jim od pojišťoven pokuta až 50 tisíc korun. Nevybírání poplatků (třeba kvůli konkurenčnímu boji) totiž označuje ministerstvo zdravotnictví za »nekalou konkurenci«. Neznamená to ale, že by nemohli lékaři čas od času pacientům poplatek odpustit. Pokud pacient poplatek neuhradí, tak po něm v drtivé většině 30, 60 nebo 90 korun nikdo vymáhat nebude. Neplatící pacienti ale musí počítat s důsledky: lékaři říkají, že neplatící pacienty, kteří nebudou zrovna ve vážném zdravotním stavu, už příště nemusí ošetřit. Poplatky jsou totiž příjmem zdravotnického zařízení, které je vybere.

89. Výjimky z placení všech poplatků

Žádné poplatky nemusí hradit:

- lidé, kteří lékaři doloží maximálně měsíc staré potvrzení, že jsou v hmotné nouzi (to znamená, že pobírají aspoň jednu ze tří sociálních dávek – příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc)

- děti z dětských domovů, diagnostických a dalších výchovných ústavů

- pacienti, kterým nařídil ochranné léčení soud (např. alkoholici, sexuální devianti nebo narkomani)

- lidé, kteří se musí povinně podrobit léčbě infekčního onemocnění (např. při léčbě spalniček, syfilitidy nebo tuberkulózy)

90. Výjimky z poplatků u lékaře a zubaře

Poplatky za návštěvu u lékaře a zubaře neplatí:

- pacienti, kteří jdou na preventivní prohlídku a na očkování (u novorozenců patří do preventivních prohlídek například i vyšetření kloubů)

- děti, které jsou vážně dlouhodobě nemocné (třeba děti s genetickými vadami) – týká se to ale jen prohlídek, které mají souvislost s jejich nemocí. Za všechno ostatní platí.

- těhotné ženy za pravidelné těhotenské prohlídky (také za všechno ostatní platí)

- pacienti, kteří jdou na rentgen, ultrazvuk, magnetickou rezonanci, počítačový tomograf a na další diagnostická vyšetření; neplatí v případě, že je lékař zároveň neprohlédne

- pacienti se selháním ledvin při hemodialýze (čištění krve)

- lidé, kteří jsou vyšetřeni lékařem transfuzní služby před darováním krve, plazmy či kostní dřeně

91. Výjimky, které nejsou v zákonech

- pacienti nebudou platit za výdej zdravotnických pomůcek (jako jsou bandáže nebo francouzské hole)

- bez poplatků zůstává i jednodenní chirurgie; to znamená, že pokud pacient půjde ráno do nemocnice na operaci kolene, kloubu nebo křečových žil a večer se vrátí domů, tak 60 korun platit nebude; platit nebudou ani pacienti ve stacionářích; za ostatní jednodenní pobyty v nemocnici (např. pokud je ráno sanitka převeze z pohotovosti kvůli podezření na zánět slepého střeva a večer je lékař pustí) ale pacienti zaplatí 60 korun.

- pacienti nezaplatí za žádnou návštěvu lékaře, při které je doktor klinicky nevyšetří; nebudou tak platit za předepsání léku, za ústní rady lékaře, za píchnutí injekce a nezaplatí ani za pravidelné návštěvy rehabilitace; stejně tak už nebudou platit poplatek 30 korun za to, když si vyšetření platí ze svého (např. kvůli řidičskému průkazu).

92. Doplatky ani léky nepodraží

Daň z přidané hodnoty na léky sice vzroste z pěti na devět procent, ale ceny léků ani doplatky by jít nahoru neměly. Spolu se zavedením třicetikorunových poplatků za vydání léku totiž ministerstvo zdravotnictví sníží marže lékárníků. Natolik, že ceny léků i doplatky zůstanou stejné jako letos nebo dokonce mírně klesnou. Doplatky na léky se ale budou v roce 2008 měnit mnohem častěji než letos.

93. Můžete vyměnit lék za levnější

Lékárníci dostanou možnost vyměnit na žádost pacienta předepsaný lék za levnější, který má stejnou účinnou látku a je podáván stejnou cestou jako původní lék (například ústy nebo do žíly); měnit lék, na který jsou zvyklí, by neměli pacienti, kteří berou léky na epilepsii, na špatnou srážlivost krve nebo na depresi. Pokud lékař na receptu písmenem »R« zaškrtne, že lék nejde nahradit, lékárník ho vyměnit nesmí. Na druhou stranu se ale pacientovi v případě, že mu lékař zakáže vyměnit lék za levnější, započítá do ročního stropu pět tisíc celý doplatek.

94. Dostanete nejvíc tři balení léku

Lékaři už nebudou moci pacientům předepsat jako dnes víceméně neomezené množství balení od jednoho léku. Od začátku ledna ministerstvo omezí počet předepsaných balení na tři krabičky.

95. Můžete si vyžádat opakovaný recept

Lékař dostane možnost předepsat chronickým pacientům tzv. opakovaný recept. Je hlavně pro pacienty, kteří pravidelně užívají své léky, a nepotřebují přitom častá vyšetření. Na jeden opakovaný recept si bude moci pacient v lékárně vyzvednout třeba pětkrát za sebou svůj lék. Povinnost zaplatit poplatek 30 korun za každý vydaný lék i pro tyto chronicky nemocné pacienty zůstává.

96. Právo na výpis ze zdravotního účtu

Pacienti dostanou od roku 2008 zákonné právo na to, aby od pojišťovny dostali jednou za rok na požádání bezplatný výpis ze svého účtu zdravotního pojištění. Na výpisu si budou moci zkontrolovat, jestli všechnu zdravotní péči, kterou na ně nemocnice či lékař vykázali, také opravdu dostali. Už dnes zdravotní pojišťovny výpisy pacientům na požádání posílají. Teď to budou muset dělat ze zákona.

97. Vláda zvýší svůj vliv na VZP

Kabinetu se podaří ovládnout VZP. Zatímco dnes ředitele VZP jmenuje a odvolává sněmovna, nově ho bude jmenovat a odvolávat správní rada VZP, ve které má vládní koalice dvoutřetinovou většinu. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek chce pomocí většího tlaku na ředitele VZP přimět největší českou zdravotní pojišťovnu k tomu, aby s ním spolupracovala na velké reformě zdravotního pojištění, která přijde v roce 2009.

98. Silnější ministr zdravotnictví

O cenách lékařských výkonů už nebudou rozhodovat dohody pojišťoven, zájmových sdružení lékařů, vědeckých společností a pacientských sdružení, ale bude je určovat ministerstvo zdravotnictví.

99. Vznikne velmi mocný úřad

O cenách léků a jejich úhradě ze zdravotního pojištění už nebudou jako dnes rozhodovat ministerstva financí (ceny léků) a zdravotnictví (úhrady ze zdravotního pojištění), ale Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), jehož ředitele jmenuje ministr zdravotnictví. Tím se ústav stane jednou z nejmocnějších institucí v českém zdravotnictví. Bude nově rozhodovat o víc než 40 miliardách, které v Česku ze zdravotního pojištění na léky jdou. Ceny léků i doplatky se budou od roku 2008 měnit daleko častěji než v minulosti, protože skončí ministerské lékové vyhlášky, které jednorázově změnily ceny i doplatky na tisíce léků.

100. Stát sníží platby za pojištěnce

Stát mírně sníží platby pojišťovnám za 5,8 milionu svých pojištěnců (mezi ně patří děti, důchodci, studenti nebo nezaměstnaní) ze 680 na 677 korun měsíčně. Tahle částka se nebude v letech 2008 a 2009 zvyšovat. Pojišťovny se tak musí minimálně na dva roky rozloučit s tím, že by jejich hospodaření pomáhal zlepšovat stát.