Větrná energetika zažívá v Česku boom

Výroba elektrické energie z větru narostla meziročně o 150 procent, když překročila 125 000 MWh. Tento objem výroby pokryje roční spotřebu přibližně 36 tisíc domácností, což odpovídá například velikosti Havířova. Vyplývá to z dat zveřejněných Energetickým regulačním úřadem.

"V uhelných elektrárnách by se pro tento objem výroby muselo spálit uhlí, dovezené nákladním vlakem o délce 40 kilometrů a vzniklý popílek by pokryl Václavské náměstí až do výše půl metru," uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii František Šustr.

Počet větrných elektráren poroste i nadále

Zástupci České společnosti pro větrnou energii předpokládají, že nárůst objemu výroby elektřiny z větrných elektráren bude pokračovat v nejbližších letech ještě vyšším tempem. V současné době existuje v zemi řada projektů na výstavbu větrných parků. Masivní investice do tohoto odvětví plánuje zejména ČEZ.

Nejvíce k navýšení produkce elektrické energie z větru přispěla farma Kryštofovy Hamry na Chomutovsku. Svými 21 větrníky s celkovým výkonem 42 MW je největším fungujícím větrným parkem v zemi. Rozlehlé větrné parky však mnohde naráží na odpor místní samosprávy a občanů.

Energie z větru vadí provozovateli přenosové soustavy

K redukci svých plánů na výstavbu větrného parku v blízkosti jaderné elektrárny Dukovany musel kvůli protestům okolních obcí přistoupit ČEZ. Společnost přesto prohlásila, že má již nyní potřebný souhlas k výstavbě dalších větrníků o celkovém instalovaném výkonu 110 megawattů.

Rychlý rozvoj větrných elektráren je však předmětem kritiky ze strany provozovatele přenosové soustavy a to především kvůli obtížné předvídatelnosti výroby. "Elektřinu z obnovitelných zdrojů musíme povinně vykoupit. Když ale vítr nefouká a větrné elektrárny do sítě elektřinu nedodávají, musejí poptávku uspokojit záložní zdroje," uvedl již dříve pro ČTK ředitel ČEPS Vladimír Tošovský.