ČNB: Schodek veřejných financí klesne na 1,5 procenta HDP

Deficit veřejných financí letos podle odhadů České národní banky klesne na 1,5 procenta HDP. Informoval o tom dnes ředitel sekce měnové a statistiky ČNB Tomáš Holub. V roce 2007 podle odhadu ČNB činil deficit 2,3 procenta. Česká republika by tak splňovala tříprocentní hranici, která je nutná pro vstup země do eurozóny.

"Řada ekonomických ukazatelů hovoří pro přijetí eura, ale přetrvávají výzvy pro využití všech výhod jeho zavedení," uvedl Holub. Největším problémem je podle něj rozpočtová politika země a pružnost trhu práce.

Ty vytvářejí nejvíce problémů při ekonomické sladěnosti země s eurozónou. Podle Holuba totiž není jisté, do jaké míry je nízká nezaměstnanost a relativně nízký deficit veřejných financí dlouhodobě udržitelný a ovlivněný reformou veřejných financí.

Koruna bude posilovat tempem až 3,4 procenta ročně

"K tomu, abychom posoudili sladěnost s eurozónou, potřebujeme zažít ještě jeden hospodářský cyklus. Máme zatím krátké časové řady. Z analýz plynou spíše nejednoznačné výsledky. Určit schopnost ekonomiky dobře fungovat bez vlastní měnové politiky tak seriózně příliš nejde. Proto je teď lepší si odpracovat domácí úkoly v čele s vyrovnáním rozpočtu a nebýt dychtiví po euru," uvedl pro server iHNed.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Celkově se Česko v ekonomické oblasti blíží úrovni zemí, které platí eurem. Podle Holuba by v roce 2016 mohly být v České republice ceny na 80 procentech současné eurozóny, přičemž v současnosti jsou na 60 procentech EU12. To znamená, že za osm let by cenová hladina v ČR byla na stejné úrovni celé EU, tedy nejen zemí platících eurem.

Souběžně s tím by měl posilovat i kurz koruny. "Do budoucna bude rovnovážné reálné posilování pokračovat tempem 1,5 až 3,4 procenta ročně. Od roku 1998 koruna posiluje vůči euru přibližně o tři procenta každý rok. Po přijetí eura existuje reálná obava, že se posilování koruny přelije do vyšší inflace," upozornil Holub.

Česko se blíží zemím eurozóny

Současný hospodářský vývoj podle Holuba naznačuje, že se ekonomický cyklus ČR přibližuje zemím eurozóny. "Výsledky jsou ovšem zatím nejednoznačné. Vysokou míru sladěnosti má ČR s eurozónou v průmyslové výrobě," řekl Holub.

Podle Holuba se zatím každoroční analýzy ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou zabývaly jen otázkou, zda a kdy usilovat o vstup do směnného mechanismu ERM II. Nyní nově analýza řeší rovněž, zda a kdy stanovit cílové datum pro přijetí eura.

ČR zatím pevně stanovené datum pro přijetí eura nemá. Již dříve premiér Mirek Topolánek uvedl, že kvůli neprovedeným reformám důchodů a zdravotního systému je pro přijetí eura i rok 2012, o kterém se v poslední době spekulovalo, nereálný. Oproti tomu na Slovensku by se přitom eurem mělo začít platit již od roku 2009.