K přijetí eura se Česká republika zavázala v Strategii přistoupení k eurozóně přijaté v říjnu 2003. Podle účastníků semináře Centra pro ekonomiku a politiku nazvaného Euro – dříve nebo později? je však pro přijetí podstatné, zda to bude výhodné pro českou ekonomiku. A právě to v současnosti ani blízké budoucnosti není zcela zřejmé.
Eurozóna má sama problémy
Smyslem maastrichtských kriterií je zajistit zdravé veřejné finance v zemích eurozóny. Jenže v současné době kriteria neplní ani současní členové měnové unie, a to i tak velké ekonomiky jako je Německo či Francie, uvedla poradkyně prezidenta republiky Stanislava Janáčková.
Eurozóna podle jejích slov ani nezajistila konvergenci inflací jednotlivých členských zemí. V měnové unii se vyskytují buď země s inflací trvale pod nebo naopak trvale nad průměrem eurozóny. A to dělá problémy Evropské centrální bance, která musí zvolit měnovou politiku pro celou oblast. Tento stav je dlouhodobě nevýhodný, neboť společná měnová politika pak nemusí vyhovovat nikomu.
Euro přineslo zpomalení růstu členských zemí a i pro letošek ekonomové odhadují další zpomalení. Eurozóna má podle Janáčkové malý růstový potenciál, který je způsobený především přeregulovaností ekonomiky a politikou protekcionismu. Ty způsobují nekonkurenceschopnost evropské měnové unie. Její růst je dokonce pomalejší než růst EU.
V současnosti navíc eurozóna ani není připravena pro vstup nových členů (viz případ Litvy, které byl přístup nedávno odepřen).
Strategie přistoupení k eurozóně říká, že přijetí společné evropské měny nám přinese výhody, které budou podmíněny dobrou kondicí české ekonomiky. Neříká však nic o kondici eurozóny, ani nebyla určena měřítka pro vyhodnocení naší způsobilosti, upozornil viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.
Po přijetí eura by rostly ceny
Nám by vstup do měnové unie přinesl nové daně a ty stávající by zvýšil nahoru, uvedla Janáčková. Také by vzrostly úrokové sazby. Proto potřebujeme vlastní kriteria pro přijetí eura.
Vstupem do eurozóny nám například hrozí zvýšení inflace. V roce 2005 byla totiž relativní cenová hladina ČR na 56,2 procentech průměrné hladiny v eurozóně. Takže vyrovnávání cenových hladin by způsobilo růst cen. I proto Janáčková radí se zavedením eura rozhodně nespěchat.
Kdy euro přijmout?
Termín přijetí eura je podle hlavního ekonoma České spořitelny Viktora Kotlána otázka pro odborníky. Politici se však musí shodnout při nastavení mechanismu.
Podle Stanislavy Janáčkové tedy rozhodně nemá smysl do eurozóny spěchat. K přijetí euro podle ní nastane vhodná doba teprve tehdy, až eurozóna vyřeší své veřejné finance, prokáže vyšší potenciál růstu a až se pro nás stane optimální měnovou oblastí. Ne dříve, než se zmenší rozdíl cenových hladin mezi námi a eurozónou. A v neposlední řadě až se eurozóna definitivně rozhodne pro své vlastní směřování. Zda bude směřovat k unifikaci nebo liberalizaci.
