Češi nepovažují současný důchodový systém za spravedlivý

Pokud jde o zabezpečení ve stáří, spoléhají se obyvatelé ČR v prvé řadě na státní základní důchodové pojištění, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí v tiskové zprávě. Státem vyplácený důchod by měl podle lidí tvořit více než dvě třetiny příjmů v důchodovém věku. Pouze přibližně jedna šestina by měla pocházet z penzijního připojištění a životního pojištění, zbytek by měl sestávat z různých zdrojů, především z dalších úspor a z výdělečné činnosti.

Zajišťování se na období důchodu vlastními silami se v české společnosti zatím dostatečně neprosadilo. Penzijní připojištění a životní pojištění využívají obyvatelé ČR spíše jako výhodnou formu spoření volných finančních prostředků. Lze tedy říci, že obě formy penzijní připojištění i životní pojištění obyvatelé ČR využívají bez ohledu na účel.
Systém penzijních fondů nepovažuje významná část populace (59 procent) za důvěryhodný. Řada zaměstnanců se penzijního připojištění, respektive životního pojištění, neúčastní, i přes možnost využít nabídky příspěvku zaměstnavatele.

Účast ve státním základním důchodovém pojištění by měla být podle populace zachována také do budoucna. Státní pilíř lidé vnímají jako centrální a nenahraditelnou součást důchodového systému. Stát je pro veřejnost garantem fungování důchodového systému i jeho případných reforem.
Polovina populace však podle zjištění nepovažuje současný důchodový systém jako celek za spravedlivý. O ideální alternativní koncepci důchodového systému ale zjevně neexistuje obecná shoda. Polovina obyvatel ČR považuje současný systém za příliš solidární, čtvrtina naopak za příliš výkonově orientovaný. Podle zbývající čtvrtiny jsou princip solidarity a výkonový princip vyvážené.
Naopak kladně lidé vnímají práci institucí správy sociálního zabezpečení.

Češi jsou o chystaných změnách málo informovaní
O fungování stávajícího důchodového systému jako celku se Češi cítí být informováni nedostatečně. Rezervy v informovanosti pociťuje populace především v otázce připravovaných reforem důchodového systému. Obyvatelé ČR přitom jeví zájem zejména o základní obecné informace týkající se stanovení výše důchodu a zvyšování hranice odchodu do důchodu.
Také v případě systému penzijních fondů panuje určitý deficit obecné informovanosti o tom, jaké jsou vlastně možnosti klienta, jasné vysvětlení pravidel a celkový přehled o naspořených prostředcích.
Jako nejhůře informovaná se v rámci šetření ukazuje z hlediska systému nejzranitelnější část populace – obyvatelé spíše s nižšími příjmy a s nižším vzděláním, pracující v manuálních profesích.

Průzkum realizovala Factum Invenio podle zadání Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na přelomu roku 2005 a 2006.