V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění uskutečněného v září 2006 byla respondentům položena otázka na úroveň vzdělávání v ČR. Z odpovědí je patrné, že u všech typů škol převažuje pozitivní hodnocení nad hodnocením negativním. Nejvyšší úroveň vzdělávání je podle účastníků výzkumu na gymnáziích (23% uvedlo úroveň vzdělávání jako „velmi dobrou“, 53% uvedlo úroveň vzdělávání jako „spíše dobrou“), základních školách (74% pozitivních odpovědí, z nich 12% uvedlo odpověď „velmi dobrá“) a vysokých školách. Nejnižší úroveň vzdělávání je podle výzkumu na středních odborných učilištích (57% kladných odpovědí ku 25% odpovědím záporným). U všech typů škol kromě školy základní (8%) odpovědělo „nevím“ více než 15% respondentů, z nichž jich bylo nejvíce (24%) u vysokých škol.
Z odpovědí je možné soudit, že spokojenost s úrovní vzdělávání na jednotlivých typech škol roste. Po celé období považují dotazovaní úroveň vzdělávání na základních školách a gymnáziích za lepší v porovnání s ostatními školami. Zejména střední odborná učiliště jsou považována za vzdělávací instituce s nejnižší úrovní vzdělávání.
Více než polovina dotázaných obyvatel je toho názoru, že u žáků základních škol se daří pěstovat a rozvíjet potřebné znalosti (78%) a samostatnost (56%), zatímco méně než 50% si to myslí o sebedůvěře (47%) a orientaci ve společnosti a světě (49%). Pouze necelá třetina dotázaných věří v rozvoj kázně, disciplíny (30%) a morálních hodnot (29%) na našich základních školách.
Stejná otázka byla položena i pro hodnocení úrovně vzdělávání na středních školách. Středoškolské vzdělávání je v tomto ohledu hodnoceno lépe než vzdělávání základní. Avšak názor na úspěšnost rozvíjení kázně, disciplíny (33%) a morálních hodnot (31%) zůstává i zde pod třetinovou hranicí.
Nejlépe ze všech typů škol jsou hodnoceny školy vysoké, u kterých se sice 73% respondentů domnívá, že poskytují potřebné znalosti (73%) a samostatnost (71%), ale na druhou stranu v oblasti rozvíjení kázně, disciplíny (46%) a rozvíjení morálních hodnot (42%) jsou na tom ve veřejném mínění vysoké školy o poznání lépe než ostatní typy škol.
V tomto výzkumu byla také položena otázka na zhodnocení dosavadního vzdělání dotázaného, která ukázala převážně spokojenost. 77% respondentů je spokojeno s všeobecným přehledem, který během studia získalo, a myslí si, že jim tato profesní příprava poskytla dostatečnou kvalifikaci v oboru. Více jak polovina uvádí získání schopnosti vytvořit si vlastní názor (67%), rozšíření kulturního přehledu (58%) a získání dovednosti jednání s lidmi (51%). Naopak za nedostatečné považuje téměř sedm z deseti respondentů získání dovednosti orientace v politické situaci.
Obyvatelé ČR starší 70-ti let volí v otázkách na úroveň vzdělávání podle jednotlivých typů škol odpověď „nevím“ častěji než obyvatelé mladší. Ve věkových skupinách mladších 70-ti let nejsou zásadní rozdíly v názorech na úroveň vzdělávání v ČR.
Zdroj: CVVM
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



