Bývalý vysoký představitel švýcarské banky UBS Mitchel Guttenberg (42) se u soudu v New Yorku přiznal k nezákonnému obchodování s cennými papíry. Takzvaný insider trading, což je obchodování na základě neveřejných informací, se ve vyspělých zemích velmi přísně trestá.
Guttenberg byl obviněn už delší dobu a jeho případ se měl začít projednávat 3. března. Ve středu však požádal o slyšení a pár dnů před zahájením přelíčení učinil doznání. Guttenberg se dopustil zločinného spolčení a podvodu na akciových trzích, kromě toho ale přiznal, že jeho počínání bylo součástí organizovaného a promyšleného plánu.
V době, ke které se vyšetřování vztahuje, se Guttenberg staral o peníze institucionální klientele, což jsou především další banky, investiční společnosti a fondy nebo nadace. Obžaloba ho vinila z toho, že dvěma lidem systematicky prodával informace o chystaných změnách v nákupním doporučení k akciím, takže komplicové získali nedovolenou výhodu. Guttenberg podle agentury Reuters inkasoval za poskytnuté informace desítky tisíc dolarů. Finančně tak pomohl sobě i těm, kteří jeho informace získali dříve než ostatní investoři.
Banka UBS je jednou z obětí globální úvěrové krize, která se objevila jako přímý důsledek problémů v části hypotečního trhu v USA. UBS už musela odepsat investice v řádu miliard dolarů a chystá se ke zvýšení základního jmění. Do banky nyní kapitálově vstoupí dva významní investoři.
Akcionáři UBS odsouhlasili vstup zahraničních investorů
Akcionáři banky ve středu po několikahodinovém maratonu vyjednávání schválili návrh, aby jejich banku finančně podpořili zahraniční investoři. Jedním je singapurská státní investiční společnost (GIC) a druhým blíže neurčený subjekt z Blízkého východu. Do banky vloží 13 miliard franků (asi 202 miliard Kč), informovala dnes agentura Reuters.
UBS vydá konvertibilní obligace za 11 miliard franků, které bude možné později vyměnit za akcie. Cenné papíry odkoupí singapurská společnost GIC, kterou vláda využívá pro své investiční záměry. Investor z Blízkého východu získá mandátní konvertibilní obligace za dvě miliardy franků.
Jednání se ale neslo ve velmi nepřátelském duchu a většina akcionářů dala posměšky a urážkami otevřeně najevo, co si myslí o současném vedení banky. UBS je totiž jednou z obětí globální úvěrové krize a musí odepisovat ztráty v řádu miliard franků. Za banku to proto dnes od akcionářů schytal její šéf Marcel Ospel (58).
"Potřebujeme, abyste dnes podpořili výrazné zvýšení základního jmění. Máme zato, že toto opatření je nezbytné," řekl Ospel účastníkům mimořádné valné hromady. V čele banky se drží navzdory tomu, že se UBS bude muset vypořádat se ztrátami asi za 18 miliard dolarů. To je výsledek nepovedených investic do hypoték horší kvality v USA.
Ospel vzápětí akcionáře nepříjemně překvapil tvrzením, že v tuto chvíli nedokáže říci, zda nebude nutné sáhnout ještě k dalším odpisům. Přitom ztráty, o nichž už banka informovala, jsou v historii UBS zdaleka nejvyšší, unikát je to ale i mezi podobně postiženými bankami v Evropě. UBS nyní musí na posílení bilance vynaložit až 19 miliard franků.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace





