Senát se obává, že zaměstnanci z některých třetích zemí by mohli mít na pracovním trhu v EU lepší podmínky, než mají nyní občané nových členských států unie. Doporučuje proto, aby staré členské země nejprve zrušily některá přechodná ustanovení omezující pohyb pracovních sil. Teprve potom by měla ČR přijmout některé evropské směrnice, které upravují přístup pracovníků ze třetích zemí na evropský trh práce. Návrh směrnice je podle nich předčasný.
Vyplynulo to z usnesení Senátu, která ve středu senátoři přijali při projednávání návrhů dvou evropských směrnic. První z nich se týkala sjednoceného postupu vyřizování žádostí o jediné povolení k pobytu a výkonu práce občanů třetích zemí, druhá se týkala podmínek vstupu a pobytu těchto lidí, kteří chtějí získat zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci.
Postoj Senátu podpořil i ministr vnitra Ivan Langer (ODS). Ministerstvo vnitra podle něj sice nenamítá proti navrhované úpravě obsažené ve směrnici, má ale vážné pochybnosti o smysluplnosti a správném načasování této směrnice v okamžiku, kdy ze strany některých starých zemí existují pro občany nových členských zemí omezení na trhu práce. Navrhovaná úprava by podle něj byla diskriminující.
"Jinými slovy: pokud by byla akceptována tato směrnice, potom občané třetích zemí, tedy zemí nečlenských EU, by měli větší práva, než jsou práva občanů členských zemí EU," řekl Langer.
Senát naopak konstatoval, že materiál pomůže rozlišit legální a nelegální migraci. K návrhu směrnice, která upravuje podmínky vstupu a pobytu občanů třetích zemí, kteří se ucházejí o zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci, Senát konstatoval, že ji vnímá jako důležitý pokrok v naplňování lisabonské strategie. "Bez vysoce kvalifikovaných pracovních sil z třetích zemí se nebude dařit snížit úbytek ekonomicky aktivního obyvatelstva v zemích EU," konstatovali senátoři.
