Kamiony v EU jezdí často prázdné, důvodem jsou obavy z konkurence

Evropská unie se nedokáže dohodnout na tom, jak snížit počet automobilů, které křižují kontinent prázdné. A to i přesto, že si za prioritu vytkla boj s klimatickými změnami.

A ani v případě přijetí projednávaného silničního balíčku se nejspíš mnoho nezmění. Nyní mohou dopravci na své zpáteční cestě ze zahraničí vzít náklad jen občas a ještě jen do cílové země. Výsledkem je, že čtvrtina všech kamionů v Unii jezdí prázdná, což mimo jiné značně zatěžuje životní prostředí.

ČR by ráda trh liberalizovala, Britové jsou proti

Česko stejně jako několik dalších států by rádo celý segment liberalizovalo. Dopravci by tak mohli na své zpáteční cestě vzít náklad v podstatě kamkoliv. V praxi by to znamenalo, že pokud by řidič jel z Česka do Belgie, mohl by na cestě zpět vzít náklad z Belgie do Německa, poté například jen mezi německými městy a nakonec i do Česka. Nyní může jet "plný" jen z Belgie do Česka, a to jen v některých případech.

Návrh, o němž v současnosti členské státy diskutují, ale zdaleka není tak liberální. Slovinské předsednictví a Evropská komise navrhují, že takzvaná kabotáž (převážení nákladu v zahraničí) by byla možná jen ve třech případech během sedmi dní. A to navíc pouze v zemi vykládky. Pokud by tak český řidič dojel do Belgie, mohl by třikrát převézt jiný náklad v Belgii, ovšem zpět do Česka by přes Německo nejspíš jel prázdný.

Existuje celá řada států, které jsou proti plné liberalizaci. Tento tábor vedou především Britové, kteří mají obavy z toho, že zahraniční dopravci by mohli tvrdě konkurovat těm britským v místních přístavech. Britská vláda se totiž obává, že by zahraniční dopravci některé své vozy přesunuli natrvalo na ostrovy, kde by jen převážely zboží v rámci přístavů. Taková praxe sice dnes často funguje, ale je ilegální.

Chystá se jednotný registr dopravců

Silniční balíček se ovšem netýká jen kabotáže. Evropská komise navrhla vytvoření jednotného elektronického registru dopravců, kam by se mimo jiné zaznamenávaly přestupky jednotlivých společností. Zpočátku by mělo jít jen o propojení jednotlivých národních registrů, ale časem o vytvoření jednoho registru pro celou Evropskou unii. I v tomto případě je ovšem těžké předjímat výsledek jednání, protože řada států se obává, zda bude zajištěna dostatečná ochrana osobních údajů.