Měnový trh dává možnost generovat zisky nezávisle na situaci a trendech na burzách. Zejména v období, kdy akciové trhy klesají lze vypozorovat zvýšený zájem o obchodování na měnových nebo komoditních trzích, které představují zajímavé doplnění anebo možnost diverzifikace investičního portfolia.
Nejobchodovanější měny ve světě jsou takzvané „majors“: USD, EUR, GBP, CHF a JPY. Tyto měny představují nejbohatší a nejvyspělejší ekonomiky světa a vyznačují se nejvyššími objemy obchodování. Populárními se také stávají měny takzvaných „emerging markets“, neboli rozvíjejících se trhů, jako je turecká lira (TRY), brazilský real (BRL) a měny států východní Evropy, především pak česká koruna (CZK), polský zlotý (PLN), maďarský forint (HUF) a slovenská koruna (SKK).
Tak jako na každých jiných trzích lze i na měnových trzích najít vítěze a poražené v určitém období či za určité situace. Od poloviny minulého roku, kdy vypukla krize na finančních trzích, je určitě tím poraženým americký dolar. Dolarový index DXY, který vyjadřuje hodnotu dolaru k hlavním světovým měnám, klesl 17.března tohoto roku na historicky minimální hodnotu 70,69, když v roce 2001 se jeho hodnota pohybovala na maximu okolo 120. Pokud se zaměříme na ostatní měnové páry vůči euru, tak je mezi vítězi i česká koruna.
Koruna - bezpečný přístav
Vraťme se ale trochu zpět v čase a připomeňme si, proč se česká koruna stala bezpečným přístavem na finančních trzích. V první polovině loňského roku byla situace na trzích tak příznivá, že ani investoři s vysokou averzí k riziku se nebáli trochu zariskovat. Takzvané „carry trades“ se staly velice oblíbené. Princip těchto obchodů spočíval v investici do vysoce úročených aktiv s využitím financování v měně s nízkými úroky.
Kromě tradičních financujících měn jako je japonský yen nebo švýcarský frank začali investoři vyhledávat alternativy. Jednou z nich se stala i česká koruna díky nízkým úrokovým sazbám a inflací pod kontrolou. Navíc se úrokový diferenciál vůči Eurozóně postupně ještě rozšiřoval, což dostalo českou korunu pod ještě výraznější tlak, a ta v důsledku oslabila během první poloviny roku 2007 asi o 4,5 % k 28,75 korunám za euro.
Začátkem července se ovšem inflační výhled začal zhoršovat, zvyšování úrokových sazeb v ČR bylo za rohem, a proto se investoři vrhli na likvidaci svých krátkých pozic v CZK. S nástupem krize na trzích během července a srpna loňského roku koruna obrátila definitivně svůj dřívější krátkodobý klesající trend a zamířila vzhůru vůči euru.
Dá se předpokládat, že na vlně uzavírání carry trades se svezli i spekulanti, kteří využili dané situace pro investice do měn jako CZK, JPY a CHF. Takže zatímco se většina ostatních měn rozvíjejících se trhů dostala pod výprodejní tlaky, česká koruna byla podpořena investory uzavírajícími své carry pozice a spekulanty, kteří se svezli na trendu.
Také české firmy se začaly zajišťovat proti dalšímu posilování, což poslalo korunu nahoru ještě více. A bezpečný přístav na měnových trzích byl na světě. Česká koruna se postupně vyšplhala až k 25 korunám za euro a začátkem letošního března tuto hranici pokořila.
Co bude ale s českou korunou dál? Většina analytiků se kloní k názoru, že takové tempo posilování koruny jak vůči euru tak dolaru není udržitelné. Přirozená se zdá korekce směrem vzhůru na páru EUR/CZK. Pravděpodobnost dalšího zvyšování úrokových sazeb v České republice je malá, proto se dá očekávat částečný pokles zájmu spekulantů o korunu. Koncem letošního roku se ale koruna pravděpodobně navrátí k ceně blízko 25-26 korun za euro a do budoucna bude posilovat podstatně nižším tempem, než které jsme viděli loni. Dlouhodobý posilující trend tedy zde ale zůstává.
Slábnoucí dolar
Naopak americký dolar se dá řadit mezi poražené. Během loňského roku dolar oslabil k euru asi o 10,5 % a letos přidal ještě ke svým ztrátám dalších asi 7 %. Důvodem k hromadným výprodejům dolarových aktiv, které nabraly na intenzitě koncem července, byla především krize na trhu hypoték v USA, která se převalila na finanční trhy, a posléze do formy krize kreditní.
Navíc krize na trhu nemovitostí v USA postupně ovlivnila spotřebitelskou důvěru a jejich poptávku, která je tahounem ekonomiky. Hrozba výrazného zpomalení ekonomiky či recese v USA se tak zvýšila. Americká centrální banka Fed proto přistoupila v září 2007 k snížení základní úrokové sazby Fed funds o 0,5 procenta, po dlouhých patnácti měsících s nezměněnou sazbou na úrovni 5,25%. Snižování úrokových sazeb v USA ještě zvýšilo tlak na výprodej dolaru. Doposud už byla základní sazba snížena o 3 % na 2,25% a očekává se další snižování základní sazby minimálně o dalších 50 bazických bodů na 1,75 %, což by byla nejnižší úroveň od září 2004.
Vyhlídky pro americký dolar tak nejsou růžové. Americká ekonomika celkem jistě už v recesi je a oživení amerického hospodářství se očekává nejdříve v druhé polovině roku. Je těžko předvídatelné, kdy se navrátí důvěra investorů v americký dolar a americkou ekonomiku. Otázkou také zůstává jaký dopad bude mít recese v USA na světové hospodářství a ekonomický růst v Asii a Evropě. V případě, že se ekonomická krize z USA převalí ve větším měřítku do těchto oblastí, investoři se určitě s velkou chutí vrátí do dolarových aktiv a do USA, kde centrální banka už snížila markantně sazby a je na cestě krizi překonat.
Taková situace ale pravděpodobně nenastane dříve než koncem letošního roku, jestli vůbec. Co by tedy mohlo pomoci dolaru v krátkodobém či dlouhodobém horizontu není moc jasné a záhadou pro všechny stále zůstává, na jaké úrovni dolar najde své dno.
