Nevinni. Soud osvobodil bývalé manažery IPB

Stát neuspěl ve snaze dokázat, že machinace kolem bývalé IPB, kterých se dopustilo její někdejší vedení, byly trestným činem.

Padl tak první verdikt v případu zkrachovalé banky: manažeři jsou nevinni. Rozsudek ovšem není pravomocný, státní zástupkyně Darja Dunajová už prohlásila, že zváží, zda se neodvolá k Vrchnímu soudu v Praze.

Dunajová pro členy bývalého vedení navrhla podmíněné tresty a zákaz činnosti kvůli tomu, že podle ní uměle navýšili jmění banky a po dva roky zasílali České národní bance zkreslené informace. V případu jde o emise dluhopisů za šest miliard korun z dubna roku 1998.

Soud však manažery osvobodil. "Při rozhodování přihlédl ke znaleckým posudkům obhajoby, které vypracovali renomovaní profesoři na ekonomických univerzitách," odůvodnila verdikt soudkyně Jaroslava Lišková a dodala: "Ani u jednoho se neprokázal trestný čin, neporušili žádný zákon."

Obžalované špičky 

Mezi obžalovanými byli generální ředitel banky Jan Klacek, jeho dva náměstci Libor Procházka a Aladár Blaas, členové představenstva Jiří Fabián, Jiří Fárek a Alfréd Šebek a zástupce Nomury Eduard Onderka. Všichni vinu popírali. Transakce spojené s emisí podle nich nebyly protizákonné, navíc prý nikomu nevznikla škoda.

Hlavní akcionář IPB, japonská investiční společnost Nomura měla podle smlouvy s Fondem národního majetku posílit kapitál finančního ústavu právě o šest miliard korun. Investiční a Poštovní banka skutečně dluhopisy za šest miliard korun vydala a Nomura je koupila, ale nákup financovala sama IPB, která na ně poskytla úvěry dceřiným společnostem a dalším spřízněným firmám.

"No, spokojena nejsem. Ale aspoň soud řekl, že se skutek popsaný v žalobě opravdu stal," prohlásila státní žalobkyně Dunajová.

U soudu po šesti letech 

Případ se k soudu dostal po šesti letech, podle žaloby se bývalí členové vedení IPB dopustili porušování povinnosti při správě cizího majetku, porušování pravidel hospodářského styku a zkreslovali stav jmění.

Celá kauza IPB se však táhne de facto již 12 let. V roce 1996 tehdejší vláda rozhodla o privatizaci státního podílu v bance. O rok a půl později kabinet prodal 36 procent IPB japonské Nomuře za více než tři miliardy korun. V červnu 2000 Česká národní banka (ČNB) uvalila nucenou zprávu.

ČNB, vláda a nucený správce banky se dohodly na převzetí kontroly nad IPB s ČSOB. Stát se tehdy zaručil za všechny špatné úvěry IPB. Přesun pod křídla ČSOB se nelíbil dosavadnímu vlastníkovi banky. Nomura zažalovala Českou republiku kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun.

Stát naopak po Nomuře požadoval 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila svým podílem na krachu IPB. V roce 2006 český stát arbitráž s Nomurou prohrál, výše částky však nebyla určena. V listopadu 2006 pak Česko podepsalo s Nomurou smír. Výše odškodného je nyní předmětem jednání.

Projděte si chronologický profil případu IPB (článek pokračuje pod skrolovacím boxem) 

O konečné výši kompenzace rozhodnou arbitři nejpozději do 15. června, a to podle podmínek sjednaných dohodou o narovnání s Nomurou. Na Radiožurnálu to v pondělí řekl ředitel mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radek Šnábl, který má na starosti arbitráže českého státu. Česká republika podle něj na základě dohody zaplatí nejvýše sedm miliard korun.

Tento týden Šnábl zahájil jednání s Nomurou o odtajnění dohody o narovnání s tím, že ústní souhlas Nomury již má. "V situaci, kdy bude známo kompletní ocenění a následně kompenzační hodnota, budeme připraveni sdělit nejen tato dvě čísla, ale i celý proces," uvedl Šnábl a dodal: "Když řeknu hrubý odhad, tak celkové náklady České republiky na spor s Nomurou představují přibližně tři čtvrtě miliardy korun za těch osm let."

Zkrachovalá IPB byla Nomurou ohodnocena na 68,5 miliardy korun, přičemž ohodnocení provedl expert společnosti McKinsey Tom Copeland. Za ČR provedla ohodnocení americká Navigant Consulting, která IPB ohodnotila na 26,7 miliardy korun.