Stát neuspěl ve snaze dokázat, že machinace kolem bývalé IPB, kterých se dopustilo její někdejší vedení, byly trestným činem.
Padl tak první verdikt v případu zkrachovalé banky: manažeři jsou nevinni. Rozsudek ovšem není pravomocný, státní zástupkyně Darja Dunajová už prohlásila, že zváží, zda se neodvolá k Vrchnímu soudu v Praze.
Dunajová pro členy bývalého vedení navrhla podmíněné tresty a zákaz činnosti kvůli tomu, že podle ní uměle navýšili jmění banky a po dva roky zasílali České národní bance zkreslené informace. V případu jde o emise dluhopisů za šest miliard korun z dubna roku 1998.
Soud však manažery osvobodil. "Při rozhodování přihlédl ke znaleckým posudkům obhajoby, které vypracovali renomovaní profesoři na ekonomických univerzitách," odůvodnila verdikt soudkyně Jaroslava Lišková a dodala: "Ani u jednoho se neprokázal trestný čin, neporušili žádný zákon."
Obžalované špičky
Mezi obžalovanými byli generální ředitel banky Jan Klacek, jeho dva náměstci Libor Procházka a Aladár Blaas, členové představenstva Jiří Fabián, Jiří Fárek a Alfréd Šebek a zástupce Nomury Eduard Onderka. Všichni vinu popírali. Transakce spojené s emisí podle nich nebyly protizákonné, navíc prý nikomu nevznikla škoda.
Hlavní akcionář IPB, japonská investiční společnost Nomura měla podle smlouvy s Fondem národního majetku posílit kapitál finančního ústavu právě o šest miliard korun. Investiční a Poštovní banka skutečně dluhopisy za šest miliard korun vydala a Nomura je koupila, ale nákup financovala sama IPB, která na ně poskytla úvěry dceřiným společnostem a dalším spřízněným firmám.
"No, spokojena nejsem. Ale aspoň soud řekl, že se skutek popsaný v žalobě opravdu stal," prohlásila státní žalobkyně Dunajová.
U soudu po šesti letech
Případ se k soudu dostal po šesti letech, podle žaloby se bývalí členové vedení IPB dopustili porušování povinnosti při správě cizího majetku, porušování pravidel hospodářského styku a zkreslovali stav jmění.
Celá kauza IPB se však táhne de facto již 12 let. V roce 1996 tehdejší vláda rozhodla o privatizaci státního podílu v bance. O rok a půl později kabinet prodal 36 procent IPB japonské Nomuře za více než tři miliardy korun. V červnu 2000 Česká národní banka (ČNB) uvalila nucenou zprávu.
Arbitráž skončila prohrou, Česko bude platit
Rozhovor s jedním z obviněných z roku 2006: Pád IPB jsem nezavinil
ČNB, vláda a nucený správce banky se dohodly na převzetí kontroly nad IPB s ČSOB. Stát se tehdy zaručil za všechny špatné úvěry IPB. Přesun pod křídla ČSOB se nelíbil dosavadnímu vlastníkovi banky. Nomura zažalovala Českou republiku kvůli nucené správě a prodeji banky ČSOB. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a Nomura za to požadovala až 40 miliard korun.
Stát naopak po Nomuře požadoval 111 miliard korun jako náhradu škody, kterou Nomura údajně způsobila svým podílem na krachu IPB. V roce 2006 český stát arbitráž s Nomurou prohrál, výše částky však nebyla určena. V listopadu 2006 pak Česko podepsalo s Nomurou smír. Výše odškodného je nyní předmětem jednání.
Projděte si chronologický profil případu IPB (článek pokračuje pod skrolovacím boxem)
Duben 1998 - Později zkrachovalá IPB vydala takzvané podřízené dluhopisy za šest miliard korun. K navýšení kapitálu banky se po svém vstupu do IPB zavázala japonská společnost Nomura.
19. června 2000 - Česká národní banka (ČNB) uvalila na IPB nucenou správu, o tři dny později koupila peněžní ústav Československá obchodní banka.
16. prosince 2002 - Policie obvinila sedm vysokých představitelů bývalé IPB kvůli údajně nezákonnému vydání dluhopisů z roku 1998. Dle policie dluhopisy musí financovat třetí subjekt, IPB si ale jejich vydání údajně financovala sama - konkrétně z úvěrů, které poskytla různým firmám, jež následně převedly finance na Nomuru nebo jí blízké společnosti. IPB tak vlastně sama sobě půjčovala, peníze ale vydávala za cizí kapitál. Manažeři tím údajně uměle navýšili jmění finančního ústavu a dva roky zasílali ČNB zkreslené informace o výši kapitálu IPB. Svým jednáním dle policie ohrozili stabilitu a likviditu banky.
Obvinění převzali bývalý generální ředitel IPB Jan Klacek, jeho náměstci Libor Procházka a Aladár Blaas a členové představenstva Josef Horák, Jiří Fabián, Jiří Fárek a Alfréd Šebek.
22. dubna 2003 - Policie obvinila v souvislosti s kauzou dluhopisů IPB také Eduarda Onderku - zástupce Nomury a někdejšího člena představenstva IPB.
Říjen 2005 - Státní žalobkyně podala kvůli emisi dluhopisů obžalobu k pražskému městskému soudu na někdejšího generálního ředitele IPB Klacka, jeho dva náměstky Procházku a Blaase a členy představenstva Onderku, Fabiána, Fárka a Šebka. Všichni muži byli obžalováni za zkreslování údajů o stavu hospodaření, porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Stíhání osmého původně obviněného exmanažera IPB Horáka žalobkyně zastavila. Šlo o první z kauz kolem zkrachované IPB, která zamířila před soud.
6. června 2006 - Případ začal projednávat pražský městský soud.
8. června 2006 - Dva z obžalovaných exmanažerů IPB Klacek a Procházka před soudem popřeli svou vinu a obžalobu označili za nesmyslnou.
30. listopadu 2006 - Česká republika v kauze zkrachovalé IPB uzavřela s Nomurou smír. Obě strany se dohodly ukončit arbitráže o desítky miliard korun. Česká vláda v této souvislosti požádala prezidenta Václava Klause, aby stíhaným manažerům i dalším stíhaným zástupcům Nomury udělil milost. Prezident jí nevyhověl.
3. ledna 2007 - Soud jako důkaz přečetl dopis tehdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého (ODS) informující o smíru mezi ČR a Nomurou. Ministerstvo v písemném podání sdělilo, že se ČR dle dohody s Nomurou dále necítí být poškozenou transakcemi, které jsou předmětem tohoto trestního řízení.
31. května 2007 - Exministr financí Ivan Pilip před soudem uvedl, že v době, kdy se rozhodovalo o prodeji IPB, měla v ní Nomura už tak silné postavení, že by se jiný kupec těžko hledal. Vláda chtěla IPB prodat proto, že banka byla ve špatném stavu.
15. dubna 2008 - Státní zástupkyně pro členy bývalého vedení IPB navrhla podmíněné tresty a zákaz činnosti.
22. dubna 2008 - Pražský městský soud exmanažery IPB osvobodil. Rozhodnutí není pravomocné, lze se proti němu odvolat.
O konečné výši kompenzace rozhodnou arbitři nejpozději do 15. června, a to podle podmínek sjednaných dohodou o narovnání s Nomurou. Na Radiožurnálu to v pondělí řekl ředitel mezinárodněprávního odboru ministerstva financí Radek Šnábl, který má na starosti arbitráže českého státu. Česká republika podle něj na základě dohody zaplatí nejvýše sedm miliard korun.
Tento týden Šnábl zahájil jednání s Nomurou o odtajnění dohody o narovnání s tím, že ústní souhlas Nomury již má. "V situaci, kdy bude známo kompletní ocenění a následně kompenzační hodnota, budeme připraveni sdělit nejen tato dvě čísla, ale i celý proces," uvedl Šnábl a dodal: "Když řeknu hrubý odhad, tak celkové náklady České republiky na spor s Nomurou představují přibližně tři čtvrtě miliardy korun za těch osm let."
Zkrachovalá IPB byla Nomurou ohodnocena na 68,5 miliardy korun, přičemž ohodnocení provedl expert společnosti McKinsey Tom Copeland. Za ČR provedla ohodnocení americká Navigant Consulting, která IPB ohodnotila na 26,7 miliardy korun.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
