Ministerstvo dopravy se zaobírá myšlenou na výstavbu nových vysokorychlostních tratí (VRT), na kterých by mohly vlaky jezdit rychlostí vyšší než 250 kilometrů v hodině. Na úterním Žofínském fóru to řekl náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp. První úseky by podle něj mohly být hotové kolem roku 2020.
"Jde o dlouhodobý úkol, který přesáhne daleko do tohoto století," řekl Šíp. Prvním zprovozněným úsekem VRT na českém území má být tunel z Prahy do Berouna, ze kterého by rychlovlaky pokračovaly dále na Norimberk. MD údajně zvažuje, že tunelem by jezdily i vlaky ve směru na Ústí nad Labem, Drážďany a Berlín. To má být druhá větev sítě vysokorychlostních železnic.
Páteřní železnice by vedla z Plzně přes Prahu do Brna, kde by se větvila na vídeňský a ostravský směr. "Prověřujeme i myšlenku, že by z Prahy ve směru na jihovýchod směřoval tunel, který by pokryl počátek vysokorychlostní tratě Praha - Brno a jezdilo by se jím i na České Budějovice," naznačil Šíp.
V České republice se modernizují čtyři základní koridory na rychlost 160 kilometrů v hodině - v některých úsecích se kvůli nedostatku financí od tohoto požadavku dokonce upustilo. V západní Evropě se přitom vlaky běžně prohání rychlostí dvakrát vyšší. Evropskými železničními velmocemi jsou především Francie a Německo.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace




