Poslední šance k investování do středoevropských měn

Spolu s komoditami vynášejí středoevropské měny v posledních měsících nejvíce a do budoucna se očekává, že tyto měny budou stále růst, tak jako konvergence s vyspělejšími státy Evropské unie bude pokračovat. Země ale postupně přijmou společnou měnu euro, a proto se jejich zánik neúprosně blíží. Naskytuje se jedinečná šance, která se s velkou pravděpodobností nebude opakovat, investovat do středoevropských měn. Slovensko vymění korunu za euro nejspíše již v příštím roce, další na řadě bude Česká republika a Polsko. Prozatím se počítá s tím, že Maďarsko bude z těchto zemí poslední, která k Eurozóně přistoupí.

Krize na trhu subprime hypoték v USA a posléze rapidně oslabující ekonomika USA ubrala investorům na chuti investovat do víceúročených aktiv s vyšším rizikem. Akciové trhy se dočkaly výrazných výprodejů, víceúročené měny core markets markantně oslabily vůči euru, krize se převalila i na trhy kreditní. Trhy emerging markets, kam se řadí i země střední Evropy, se po počátečním odolávání nakonec také propadly do mínusů a umazaly tak výrazně celoroční zisky. Ovšem zatímco měny emerging markets nebo core markets oslabovaly vůči euru, česká koruna, slovenská koruna a polský zlotý dosahovaly nových a nových rekordů.

Proč si ale SKK, PLN a CZK vedly tak dobře? Jedno mají ekonomiky těchto zemí společné. Všechny se vyznačují vysokým a stabilním růstem a jsou mnohem více závislé na vývoji v Evropě než v USA. Vysoký růst středoevropských ekonomik vyvolává také inflační tlaky, a tak v případě Česka a Polska pomohly také měnám spekulace na vyšší úrokové sazby, neboli vyšší výnosy. U české koruny musíme ještě pamatovat na uzavírání spekulativních carry trades, které koruně výrazně pomohly, zlotému zase příznivý vývoj politické situace. Co se týče slovenské koruny, je zde reálná šance, že Slovensko přijme v roce 2009 společnou evropskou měnu euro. Takže i zde kromě toho, že se ekonomice daří, hrají roli spekulace, a to spekulace na posunutí centrální parity slovenské koruny k euru.

Tak jako Polsko tak i Česko vykazuje v prvním čtvrtletí stále solidní ekonomické výsledky. Nedá se tedy očekávat, že pesimistické předpoklady výraznějšího zpomalení Eurozóny a středoevropských ekonomik se naplní. Plánovaná privatizace v Polsku a v kratším horizontu spekulace na vyšší výnosy díky vyšším úrokovým sazbám dále podpoří zlotý. Očekává se tedy, že polský zlotý bude letos nadále premiantem na měnových trzích. Posílení české koruny v minulých měsících bylo opravdu markantní, a tak přesto, že se české ekonomice bude stále dařit, je pravděpodobné, že koruna v průběhu letošního roku zkoriguje nepatrně zisky. Dlouhodobě ale česká koruna bude nadále posilovat, tak jak poroste produktivita práce, díky které postupně doháníme naše vyspělejší západní sousedy. Maďarsko bohužel stále bojuje s vysokou inflací a velice nízkým ekonomickým růstem. Forintu pomáhá momentálně pouze rostoucí důvěra v centrální banku a atraktivní výnosy v zemi. Přijetí eura v Maďarsku je ovšem stále běh na dlouhou trať, oficiální termín přijetí eura není stanoven. Výměna forintu za eura se ale neočekává dříve než v roce 2014, neboť Maďarsko má také problém s plněním ostatních maastrichtských kriterií.

Ani Polsko a Česko, dvě nejsilnější ekonomiky střední Evropy, nemají stanoven termín přijetí eura. V Polsku se předseda vlády vyjádřil loni po volbách, že Polsko nepřijme euro dříve než za 5-6 let, tj. v roce 2012-2013. Vůle stanovit pevné datum zde tak jako v České republice není. Ohledně přijetí eura v ČR se nejčastěji mluví ve stejném časovém horizontu jako v Polsku či o pár let později. Nejpozději dva roky před plánovým přijetím společné měny by měly domácí měny vstoupit do systému ERM II, tak jako nyní Slovensko, kde fluktuační pásmo měnové kurzu je již omezeno. Ani jedna z vlád těchto zemí neplánuje připojení k ERM II před nejzazší lhůtou. Zlotý, forint i koruna tak stále mají dostatek prostoru a času na zpevnění k evropské měně v rámci konvergenčního procesu.