Pokuta pro drůbežáře potvrzena: 14,2 milionu za kartel

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potvrdil pokutu 14,2 milionu korun za kartel českých drůbežářů. Sankci, kterou poprvé vyměřil loni, rozdělil mezi sedm podniků. Firmy se proti prvnímu rozhodnutí odvolaly, důvod ke snížení nebo zrušení pokuty ale nebyl. Podniky svým dohodnutým jednáním podle šéfa ÚOHS Martina Peciny ovlivnily cenu kuřat na pultech. Verdikt je pravomocný, firmy se chtějí obrátit na soud.

Agrodružstvo Jevišovice má podle původního i nového rozhodnutí zaplatit 8,25 milionu korun, Sušárna Pohořelice 3,53 milionu. Právě tyto firmy jednání drůbežářů iniciovaly. Zbývající společnosti - Agroprodukt, Zemědělské družstvo Roštýn, Zemědělské družstvo Petřín, Karlov a ZEVA Chlístovice musí zaplatit pokutu od 340 000 do 600 000 korun.

Společnosti se podle ÚOHS 13. prosince 2006 v Jevišovicích dohodli na společné strategii stanovování prodejní ceny jatečných kuřat platné od 1. ledna loňského roku. Cílem bylo dosáhnout postupně výše ceny alespoň 20 korun za kilogram živé váhy v I. jakostní třídě, a to zejména u nejvýznamnějšího společného odběratele, společnosti Kostelecké uzeniny. Uvedené společnosti si současně dohodly i společný postup a účast na jednání o zvýšení výkupní ceny jatečných kuřat u zmíněného odběratele 14. prosince 2006, a podle této strategie následně s úspěchem postupovaly.

Stanovení výše pokut podle obratu společností

"Je přitom zřejmé, že v případě absence vzájemného srozumění, nemohli by účastníci dohody dosáhnout v tak krátkém časovém intervalu zvýšení prodejní ceny brojlerů," uvádí se ve zprávě ÚOHS.

Při stanovení výše pokuty ÚOHS přihlížel k obratu společností. Nejvyšší sankce byly uloženy podnikům, které měly v kartelu iniciační roli, tedy společnostem Agrodružstvo Jevišovice a Sušárna Pohořelice. Výši pokut ÚOHS znovu přezkoumával i ve druhostupňovém řízení. Vzhledem k faktu, že s výjimkou družstva Karlov dosáhli všichni účastníci řízení v roce 2006 hospodářského zisku, nejsou stanovené sankce likvidačními.

ÚOHS se chováním zemědělských prvovýrobců nezabýval poprvé. Příkladem může být kartel drůbežářských firem z roku 1999. Drůbežářský podnik Libuš, Intergal Vrchovina, Moravskoslezské drůbežářské závody PROMT a Jihočeská drůbež jednaly ve vzájemné shodě při sjednávání cen za dodávky chlazených a mražených kuřat obchodním řetězcům. V návrzích na zvýšení cen tohoto zboží shodně od 19. dubna 1999 realizovaly záměr neprodávat toto zboží pod cenovou úroveň 56 korun za l kg chlazeného kuřete a 54 korun za kilogram mraženého kuřete