Zhruba 86 procent Čechů by bylo ochotno přijmout práci mimo svoji kvalifikaci či v jiném oboru. Dvě třetiny Čechů by byly ochotny pracovat za méně peněz (67 %). Toto jsou nejčastější řešení, na něž by byli Češi ochotni přistoupit v zájmu udržení práce.
Vyplývá to z výzkumu společnosti STEM mezi souborem obyvatel České republiky, kteří jsou starší 18 let. Šetření proběhlo v prvních dubnových dnech. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1 341 občanů ČR, po vyloučení starobních důchodců odpovídal podsoubor 1 039 obyvatel v ekonomicky aktivním věku.
Čechů, kteří by v případě hrozby nezaměstnanosti zvažovali možnost přestěhovat se za prací někam do vzdálenějšího místa České republiky, je 41 procent.
Strategie předcházení možné ztráty práce se v čase nijak významně nemění. Stejné zůstává jak pořadí únosnosti jednotlivých řešení, tak i podíl lidí, kteří jsou ochotni na ně přistoupit. Jedinou výjimkou je mírný pokles ochoty řešit hrozbu nezaměstnanosti přijetím práce s nižší mzdou, zaznamenaný v posledních třech letech.
Práce za méně peněz či mimo svůj obor
Podle výzkumu považuje největší část lidí za stejně přijatelné přijmout v případě hrozby nezaměstnanosti buď práci za méně peněz nebo práci mimo svůj obor (36 procent). Druhou největší skupinu tvoří ti, kteří jsou ochotni přistoupit na všechna ve výzkumu zjišťovaná řešení, včetně možnosti přestěhovat se za prací do vzdálenějšího místa naší republiky (26 %). Lidí, kteří v zájmu udržení se na trhu práce nejsou naopak ochotni akceptovat žádné ze sledovaných řešení, je jen 7 procent.
Vůbec nejmenší rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel jsou v ochotě přijmout práci za nižší mzdu. Pracovat za méně peněz je řešení, kterému jsou lidé nakloněni stejně často bez ohledu na to, kolik je jim let nebo jakého dosáhli vzdělání. Nijak významné nejsou ani dříve obvyklé rozdíly mezi muži a ženami. Ženy dnes nepovažují vzít v případě ohrožení nezaměstnaností práci za nižší mzdu za únosné o nic častěji než muži. Zhruba stejná je u mužů a u žen i u lidí všech věkových kategorií také ochota pracovat mimo svoji kvalifikaci nebo obor.
Jisté rozdíly jsou patrné v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání. Projevují se především viditelně menším zájmem řešit hrozbu nezaměstnanosti přijetím práce mimo svůj obor a kvalifikaci u jedinců s vysokoškolským vzděláním. Přes tento trend zůstává ovšem i mezi vysokoškoláky velká většina těch, kteří by v zájmu udržení práce tuto možnost akceptovali (76 %).
Nejméně všeobecně přijatelná je varianta stěhování za odpovídající prací. Přestěhovat se za tím účelem do jiného města či obce v jiném kraji naší republiky je únosnější pro muže než pro ženy (muži 48 %, ženy 35 %). Více nakloněni tomuto řešení jsou rovněž mladí lidé do 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídající prací rychle klesá.
Strach z nezaměstnanosti není nijak neobvyklý pocit, v současné době o něm hovoří 53 procent ekonomicky aktivních obyvatel. Je to zhruba stejně velká část jako v dubnu loňského roku (55 %) a z hlediska dlouhodobého vývoje to představuje spíše nižší míru obav (od konce devadesátých let se podíl lidí obávajících se nezaměstnanosti pohyboval mezi 50 procenty až dvěma třetinami ekonomicky aktivních obyvatel).
