Česko zatím nemá kondici na přijetí eura, říká Brusel

Z Bruselu do Prahy přichází dvě zprávy, které jsou důležité, pokud to Česko myslí s přijetím eura jako své měny vážně.

Evropská komise dospěla k závěru, že hospodaření českého státu je plně v souladu se zákony EU a schodek veřejných rozpočtů nepřekračuje stanovenou mez.

Cenově nestabilní země 

Zároveň jednoznačně říká: nesplňujete kritéria pro přijetí evropské společné měny. Toto konstatování přichází ve stejný okamžik, kdy Slovensko získalo definitivní jistotu, že od 1. ledna příštího roku bude eurem platit.

I pokud by Česká republika chtěla podobně jako Slovensko v brzké době přijmout euro, nemohla by tak učinit. Nesplňuje například kritérium cenové stability a směnného kurzu. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou zveřejnila Evropská komise.

Česko zatím neurčilo, kdy by chtělo společnou evropskou měnu zavést.

Konvergenční zpráva zveřejňovaná zhruba jednou za dva roky hodnotí, nakolik každá země EU, která se zavázala euro přijmout, splňuje patřičné podmínky. Kritéria sledují kromě míry inflace a kurzu ještě deficit rozpočtu veřejných financí, rozsah veřejného dluhu a dlouhodobou úrokovou míru.

"Ve světle hodnocení právní slučitelnosti a plnění konvergenčních kritérií a vzhledem k dalším faktorům se komise domnívá, že Česká republika nesplňuje podmínky pro přijetí eura," píše se ve zprávě.

Z jednoho bruselského poselství však může mít ministr financí Miroslav Kalousek radost. Evropská komise navrhla členským státům Evropské unie, aby s Českou republikou ukončily proceduru pro nadměrný rozpočtový deficit, již EU zahájila v roce 2004.

V případě, že by tomu bylo naopak, hrozily by Česku teoreticky sankce, které ale ještě v historii EU žádný stát nepostihly. Podle komise česká vláda přijala "ve střednědobém výhledu" věrohodná opatření, která sníží deficit rozpočtu pro letošní rok pod klíčovou hranici třech procent HDP. Komise navrhla i ukončení stejné procedury se Slovenskem.

U Česka ocenil Brusel, že podstatně zlepšuje hospodaření státu již od roku 2004, tedy od data svého vstupu do unie. Schodek veřejných financí pod hranici tří procent HDP klesl v roce 2006, kdy činil 2,7 procenta HDP. O rok později klesl až na 1,6 procenta HDP. "Je to výsledek lepších než očekávaných (rozpočtových) příjmů), stejně jako některých omezení," uvedla komise.

Snížení rozpočtových schodků v posledních letech podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka opravňuje Českou republiku k tomu, aby byla vyřazena z černé listiny zemí, které mají nadměrné deficity.

"V České republice nám k nižším deficitům pomohly dva faktory. Jedním z nich je rychlý hospodářský růst, který nám umožnil zvýšit daňové příjmy rychleji, než se očekávalo. Druhým faktorem jsou určité dílčí reformy, které byly přece jen provedeny," uvedl pro server iHNed.cz Marek.

Deficit veřejných financí by se přitom měl snížit i letos, kdy má podle prognózy Evropské komise dosáhnout 1,4 procenta v HDP, přičemž v roce 2009 by měl klesnout až na 1,1 procenta HDP. Kromě rozpočtového schodku má ovšem klesat i celkový státní dluh na 28,1 procenta HDP v letošním roce a na 27,2 procenta HDP v roce 2009.

Zbývá už jen formalita 

Ukončení procedury pro nadměrný rozpočtový deficit, která může dle evropské legislativy skončit až zastavením evropských dotací, musejí ještě odhlasovat ministři financí Evropské unie na svém zasedání, jež se uskuteční 3. června v Lucemburku. Jejich souhlas by měl být ovšem jen formalitou.

Zpráva z Bruselu je podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla velkou výzvou pro českou vládu, aby začala své reformy dotahovat do konce.

Podle hlavního ekonoma společnosti Atlantik FT Petra Sklenáře se ukončení procedury pro nadměrný rozpočtový deficit dal očekávat.

"Krátkodobý výhled z hlediska rozpočtové politiky se výrazně zlepšil. Deficit veřejných financí byl pod dvěma procenty HDP. Velkou částí k tomu pomohl rychlejší růst ekonomiky, který přinesl vyšší daňové výnosy a v některých případech i úspory na straně výdajů. Ještě v letošním roce se více pozitivně projeví reformy, které vláda provedla," vysvětlil pro server iHNed.cz Sklenář.

Kromě Česka a Slovenska komise navrhla ukončení procedury i v případě Itálie a Portugalska. Procedura tak pokračuje jen v případě dvou členských států Evropské unie - Polska a Maďarska. Během několika týdnů by se k nim ale měla připojit ještě Británie.