Slovensko dostalo od Evropská komise zelenou pro vstup do eurozóny v lednu 2009. Slovenská koruna se připravovala na toto rozhodnutí už včera, posílením k 32,15 korun za euro. Ve středu, po samotného konečném rozhodnutí Evropské komise, již hranici 32 korun za euro překonala.
Následuje souhlas ministrů financí zemí Eurozóny
Ještě předtím než Slovensko rozjede přípravy na přijetí eura naplno, bude potřebovat souhlas ministrů financí ostatních zemí Eurozóny. To už je považováno víceméně za formalitu, neboť dnešní zpráva je zásadním doporučením, aby země mezi sebe Slovensko přijaly. Vyjádření ostatních zemí by mělo proběhnout v červnu, poté v červenci by se Slováci měli dozvědět, za jaký kurz své slovenské koruny vymění. Tímto kurzem se budou přepočítávat platy, úspory ale také ceny v obchodech. Od srpna potom obchodníci začnou uvádět u výrobků dvojí ceny, které budou stále v obchodech i po přijetí eura 1.ledna 2009.
Slovenská koruna prorazila hranici 32 korun za euro
Blížící se konečné doporučení Evropské komise a požehnání Evropské centrální banky spustilo vlnu nákupů slovenské koruny. Jde o spekulaci, že centrální parita, za kterou budou slovenské koruny konvertovány na eura bude ještě posunuta tak jako se již stalo například v březnu 2007. Tehdy se posunula centrální parita slovenské koruny k euru z 38,46 na nynějších 35,44. Momentální kurz 31,98 korun za euro je velice blízko spodní hranice fluktuačního pásma 30,12 korun za euro. Pravděpodobnost, že se centrální parita ještě posune, je tedy velká.
(Měny účastnící se ERMII systému se pohybují v rozmezí +/-15% od centrální parity, avšak kromě dánské koruny, kde je dohodnuto fluktuační pásmo +/-2,25%. Horní hranice fluktuačního pásma na EUR/SKK se nachází na 40,75 korun za euro).
Češi zaspali
Politická cílevědomost Slovenska je hodně ceněna a obdivována v zahraničí. Zahraniční pozorovatelé hodnotí přistoupení Slovenska k Eurozóně velice pozitivně a považují to za velký úspěch této malé postkomunistické země. I když většina Čechů, včetně vrcholových představitelů, je více než skeptická co se týče eura a vůle přijetí eura zde prakticky neexistuje, v zahraničí je na Českou republiku pohlíženo jako na zemi, která opravdu zaspala, hlavně tedy co se týče reforem potřebných jak pro českou ekonomiku tak pro pozdější přijetí eura.
Není tedy překvapením, že Evropské komise ve své pravidelné hodnotící zprávě také vzkázala Čechům, že nejsou připraveni na přijetí eura, jelikož neplní všechna maastrichtská kritéria. Problémem letos je inflace, která bují v celém světě, u nás se k tomu ale ještě přidávají šoky v podobě zvyšování snížené sazby daně z přidané hodnoty a zavádění poplatků ve zdravotnictví.
Pro a proti euru
Jednoznačně přicházíme o konkurenční výhodu, kterou jistě Slovensko oproti Česku bude mít. Slovensko bude od příštího roku pro investory zajímavější než naše země. Plnění maastrichtských kritérií donutí slovenskou vládu dále snižovat schodek státního rozpočtu, což zaručí vyšší stabilitu ekonomiky, a čímž se zvýší kredibilita a rating země. Zahraničním investorům se zjednoduší účetnictví, odpadne jim měnové riziko tak jako slovenským exportérům. Bratislava také získá větší politický vliv v rámci EU.
Stále probíraným je riziko rostoucí inflace, v momentě, kdy odpadne výhoda silné koruny, která zlevňovala dovozy. Za příklad se dává Slovinsko, kde inflace po vstupu do EMU (Evropské měnové unie) vzrostla k šesti procentům. Někteří analytici argumentují, že inflace ve Slovinsku nebyla úplně v relaci s přistoupením k Eurozóně. Na Slovensku je hrozba inflace reálná, pokud se ale slovenská vláda pokusí odstranit deficit státního rozpočtu a nahradí ho přebytkem, riziko akcelerující inflace se podstatně sníží.
