Penzijním fondům svítá naděje, že budou moci agresivněji investovat, a přinášet tak klientům vyšší zhodnocení. V současné době totiž mají povinnost končit každoroční hospodaření s kladným výsledkem, přestože spoření na penzi je dlouhodobá záležitost.
"Ministerstvo financí prosazuje změnu systému penzijního připojištění, jejíž součástí je odstranění této garance. Změna spočívá v tom, že bude vytvořen nový systém penzijního připojištění, na jehož věcném řešení pracuje společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí v rámci takzvané druhé etapy důchodové reformy," řekl náměstek ministra financí Milan Šimáček.
To by mohla být dobrá zpráva pro čtyři miliony českých střadatelů, které letos zřejmě nečekají dobré vyhlídky. Podle Jiřího Rusnoka, šéfa Asociace penzijních fondů, výnosy fondů nepokryjí ani růst cen. Hlavním důvodem je podle něj struktura jejich investic.
Rusnok nedávno oznámil, že letošní výnosy fondů budou mnohem nižší než inflace. Ta se v lednu vyhoupla přes 7 procent. V loňském roce penzijní fondy vydělaly mezi 2,2 až 3,2 procenta, průměrné zhodnocení od roku 1997 do roku 2006 dosáhlo 6,2 procenta.
"Ve spolupráci s Ministerstvem financí chystáme změny. V následujících měsících bychom je chtěli přetavit do paragrafovaného znění," potvrdil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. "Projednávání věcného řešení nového systému ve vládě předpokládáme na podzim letošního roku," dodal Šimáček.
Jejich slova tak sdělují pravý opak, než co nedávno uvedl šéf asociace fondů. "Ministerstvo financí novelu zjevně nepovažuje za svoji prioritu," komentoval situaci Rusnok.
Současné fondy se podle návrhu přetransformují na správcovské společnosti. V nabídce budou mít jak fondy s agresivnější strategií, tak fondy, které budou garantovat každoroční zisk.
Důvodem, proč tak dlouho trvá vyřešení právní úpravy penzijních fondů, jsou zhruba čtyři miliardy korun, jež fondy dluží firmám, které pro ně sháněly nové klienty. Fondy by chtěly tyto peníze získat od klientů, a to tak, že jim je strhnou z výnosů - tento postup je však pro ministerstvo nepřijatelný. "To bude těžko akceptovatelné, aby to platili klienti," říká Nečas. Návrh řešení má, prozradit ho zatím nechtěl.
Akcie: vyšší riziko nese větší zisk
Nejvýnosnější, byť nejrizikovější složkou portfolia fondů, jsou akcie. Zatímco u zahraničních penzijních fondů tvoří v portfoliích desítky procent, někdy až polovinu, a fondy tak přinášejí klientům až dvouciferná zhodnocení, tuzemští klienti se loni museli spokojit s dvěma až třemi procenty a letos se čeká ještě méně.
Největší část portfolia fondů představují dluhopisy, které tvoří 75,2 procenta všech aktiv. Dále mají fondy prostředky na termínovaných vkladech (10,9 procenta), akciích (5,7 procenta) a podílových listech (4,1 procenta).
Po propadech na kapitálových trzích skončily sice zahraniční fondy ve ztrátě, novými investicemi do nyní "levných" akcií mají možnost ztráty dohnat. Tuzemské fondy nechtějí nic riskovat a budou ještě konzervativnější. Pokud by totiž spekulace na růst trhů nevyšla, dostaly by se do ještě větších ztrát, které by musel vyrovnávat jejich akcionář.
Jak uvedl šéf asociace penzijních fondů Jiří Rusnok, současný systém neplní svůj účel. Investice do fondů přináší několik málo procent ročně a na stáří klienta nezabezpečí. S tím souhlasí i Tomáš Prouza, spoluzakladatel poradenské firmy Partners For Life Planning, která prodává finanční produkty. "Dneska je to nekonkurenceschopné, kdyby tam nebyl státní příspěvek," míní.
Po daňové reformě se podle něj již ani nevyplatí výšepříjmovým skupinám spořit měsíčně 1500 korun kvůli daňové úlevě, jako tomu bývalo. Smysl má podle něj jen 500 korun měsíčně kvůli státní podpoře. "Penzijní připojištění používáme čistě jako doplněk pro jeho konzervativnost," říká Prouza. Pro mladé do 30 let je podle něj rozumnější investovat do dynamičtějších produktů (například smíšený nebo diverzifikovaný akciový fond). Smysl má tak pro klienty starší 40 let, kteří potřebují v portfoliu konzervativní složku.
Rok 2007: Nejnižší výnos v historii
Fondy, které spravují dohromady 162 miliard korun, loni vydělaly klientům v průměru méně než tři procenta - poprvé od jejich vzniku v roce 1995.
A jestli se nevzpamatují světové burzy, letošní rok bude ještě podstatně hubenější. "Za první tři měsíce jsme na nule a považuji to za úspěch," nechal se slyšet začátkem dubna šéf Penzijního fondu České spořitelny Jan Diviš. Podobně hodnotí situaci i šéf penzijních fondů ČSOB Petr Beneš: "Když budeme na konci roku kolem nuly, budeme rádi."
Manažeři fondů nejsou jednotní v tom, zda je při současné finanční krizi ve světě již bezpečné nakupovat akcie. Shodují se, že akcie jsou velmi levné a jejich nákup by mohl být výhodnou investicí. Mají však odlišný názor na to, zda riziko dalšího propadu není pro konzervativního investora, jakým je penzijní fond, stále vysoké.
