Bez dohody uzavřené s japonskou Nomurou v listopadu 2006 exministrem financí Vlastimilem Tlustým (ODS) by muselo Česko zaplatit Nomuře celkem 20,6 miliardy korun. Arbitrážní soud přitom minulý týden rozhodl o tom, že ČR zaplatí Nomuře 3,6 miliardy korun. Stát tak dohodou o smíru ušetřil 17 miliard korun, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci šéf mezinárodně právního odboru MF Radek Šnábl.
Ekonomickou část dohody včetně vzorce pro výpočet ocenění ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo. Zbytek dohody do ukončení všech sporů, včetně sporů s ČSOB, zůstane tajný. Dohoda pomohla rovněž snížit úroky z odškodnění, které stát musí platit. "Kdyby se to úročilo standardně, tak by byl úrok pět až šest miliard korun. Jenom úrok by tak byl vyšší než celé existující odškodnění," uvedl Šnábl.
Šnábl: Nezvýšení základního kapitálu IPB se nám vyplatilo
Podle vzorce pro výpočet odškodnění bude hodnota IPB, oceněná na 34,2 miliardy korun, snížena o částku deset miliard korun představující hypotetické požadované zvýšení základního kapitálu IPB jejími akcionáři. Nomura po uvalení nucené správy nabízela státu, že zvýší základní kapitál o tuto částku, a stát na tuto nabídku nereagoval. "Byl to významný argument Nomury v arbitráži, ve vzorci se nám podařilo jej využít v náš prospěch," uvedl Šnábl.
Dále je podle vzorce z částky vypočten podíl Nomury v IPB, který byl 46,16 procenta. Částka byla dále snížena o 8,4 miliardy, což představuje výnos Nomury z prodeje akcií IPB. O tyto obchody se vedou dlouholeté spory známé jako "České pivo".
Kauza Nomura: Devět otázek pro Vlastimila Tlustého
Česko neuspělo s argumentem, že to byla nelegální transakce, v Londýně ani v Paříži. ČSOB neuspěla v Británii a Holandsku. K výsledné částce kompenzace se následně přičte úrok ve výši šestiměsíční mezibankovní sazby Pribor, a to od 16. června 2000.
Obecně podle Šnábla je vzorec postaven tak, že pokud by bylo ocenění nižší než 28,1 miliardy korun, ČR by neplatila nic. V případě ocenění vyššího než 40,3 miliardy korun by bylo odškodnění bez ohledu na částku sedm miliard korun. Následně tento týden rozhodli arbitři o tom, že cena IPB byla 34,2 miliardy korun.
Projděte si chronologický profil případu IPB (článek pokračuje pod skrolovacím boxem)
Hlavní události spojené s privatizací Investiční a poštovní banky (IPB) a její nucenou správou:
27. listopadu 1996 - Vláda rozhodla o privatizaci státního podílu v IPB. Stát v té době již nedržel v bance majoritu.
4. března 1998 - Kabinet rozhodl o prodeji 36procentního podílu v IPB japonské bance Nomura za 3,031 miliardy korun.
16. června 2000 - ČNB uvalila na IPB nucenou správu.
19. června 2000 - ČSOB se dohodla s nuceným správcem IPB, ČNB a ministerstvem financí na převzetí kontroly v IPB.
18. října 2000 - Saluka, dceřiná firma Nomury, oznámila, že požaduje po státu náhradu škody vzniklé převedením IPB na ČSOB. V červenci 2001 zveřejnila, že bude žádat 40 miliard korun - oznámení má charakter počátku arbitráže.
26. února 2002 - ČSOB podala na firmy ze skupiny Nomury žalobu kvůli kauze České pivo - v Praze a v Londýně.
25. dubna 2002 - Londýnská arbitráž rozhodla, že společnost Pembridge kontrolovaná Nomurou může za akcie českých pivovarů zaplatit akciemi IPB, které jsou považovány za bezcenné. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno i v listopadu 2003.
5. prosince 2002 - FNM a ČR zažalovaly v Curychu Nomuru kvůli porušení smluvních závazků v kauze IPB. Nomura žalobu na 100 miliard až 263 miliard korun odmítla.
7. září 2004 - ČR získala v jednom ze dvou sporů s Nomurou kvůli pádu IPB pozici žalobce. Rozhodl o tom arbitrážní soud v Curychu. ČR po Nomuře požaduje náhradu škody až 263 miliard korun. Nomura ji údajně způsobila tím, že se podílela na pádu IPB a profitovala z řady transakcí, jež krachu banky předcházely.
26. října 2004 - Nomura napadla u Evropského soudu rozhodnutí Evropské komise, podle něhož není EK oprávněna přezkoumávat veřejnou podporu poskytnutou ČSOB při převzetí IPB.
9. listopadu 2004 - Kriminalisté skončili vyšetřování kauzy emise dluhopisů IPB. Kvůli údajně nezákonnému vydání dluhopisů zahájila stíhání několika někdejších manažerů IPB. Loni v červnu začal soud, který letos v dubnu bývalé manažery IPB osvobodil.
8. dubna 2005 - V Londýně začalo rozhodčí řízení o požadavku Nomury na 40 miliard korun.
Listopad 2005 - Zkrachovala jednání o dohodě o urovnání vztahů mezi státem, Nomurou a ČSOB. Údajně kvůli ČSOB, která podpis pod dohodu podmínila státními garancemi ve výši až 16 miliard korun.
1. prosince 2005 - Policie v kauze České pivo obvinila také někdejšího zástupce Nomury z konce 90. let Eduarda Onderku.
17. března 2006 - Londýnskou arbitráž s Nomurou ČR prohrála, protože neochránila investici Nomury do IPB. Podle arbitrů mj. stát diskriminoval IPB při pomoci bankovnímu sektoru.
4. září 2006 - V Paříži skončila ústní jednání v curyšské arbitráži.
5. září 2006 - Policie zahájila trestní stíhání bývalých manažerů Nomury Randalla Dillarda a Davida Thirska, a to kvůli operaci České pivo.
11. září 2006 - Švýcarský federální nejvyšší soud zamítl odvolání ČR týkající se arbitráže s Nomurou o 40 miliard korun.
18. září 2006 - Ministr financí Vlastimil Tlustý se setkal s šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem i hlavním vyjednavačem Nomury Sadeqem Sayeedem. Dohodli složení týmů všech stran pro jednání, jejichž cílem by mělo být ukončení arbitráží.
5. října 2006 - Městský soud v Praze zamítl žalobu ČSOB proti Nomuře v kauze České pivo. ČSOB se domáhala asi 24 miliard korun.
30. listopadu 2006 - ČR podepsala s Nomurou smír. Nomura se podle smlouvy vzdá veškerých nároků vůči ČR a zastaví všechny spory, které vůči státu vede. Česko naopak stáhne žalobu na ochranu investic a zajistí zastavení všech sporů s Nomurou.
4. prosince 2007 - Podle ministra financí Miroslava Kalouska ČR nebude muset vyplatit Nomuře více než sedm miliard korun.
3. února 2008 - Podle časopisu Týden ministerstvo financí v rámci smíru s Nomurou stáhlo žalobu o náhradu škody v hodnotě 6,9 miliardy korun na bývalé šéfy IPB. Podle dřívějších informací Nomura stáhla žalobu na Evropskou komisi.
9. června 2008 - Arbitráž v Londýně určila, že IPB v době, kdy na ni stát uvalil nucenou správu, měla hodnotu 34,2 miliardy korun. Stát zaplatí přibližně desetinu částky, tedy asi 3,65 miliardy korun a 34,2 miliardy bude vyžadovat od ČSOB.
Ze strany Nomury byla zkrachovalá IPB ohodnocena na 68,5 miliardy korun, přičemž ohodnocení provedl dřívější partner společnosti McKinsey a uznávaný expert Tom Copeland. Za Česko provedla ohodnocení americká Navigant Consulting, jež IPB ohodnotila na 26,7 miliardy korun.
Podle dřívějších vyjádření představitelů MF je výsledek arbitráže s Nomurou zásadní kvůli požadované částce pro další spor státu, který se týká pádu IPB, a to s ČSOB. "ČSOB vždy argumentovala, že IPB v době převzetí neměla žádnou hodnotu. Arbitrážní tribunál nyní stanovil, že hodnota očištěné IPB byla 34,2 miliardy korun. Tuto částku bude ČR v arbitrážním řízení od ČSOB vymáhat," uvedlo již dříve MF.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
