Obyvatelé St. Louis se shodují: Anheuser-Busch nás zradil

August A. Busch IV., potomek slavné rodiny pivovarníků, která začala vyrábět pivo ještě před válkou Jihu proti Severu, kdysi přislíbil, že on firmu neprodá. Tradice a láska ke společnosti se však nakonec nevyrovnaly nabídce 52 miliard dolarů, které za odkup nabídl belgický gigant InBev. Lidé v celém St. Louis, které proslavila právě výroba piva, stále kroutí nevěřícně hlavou.

Král mezi americkými pivy - Budweiser - bude patřit Evropanům.

Rolety v baru v Pestalozziho ulici v St. Louis jsou už stažené, aby bránily v průniku prvním paprskům ranního slunce. A Dave Liszewski, který si právě odpracoval noční směnu v pivovaru Anheuser-Busch, s láskou a pýchou chová své "děcko" - láhev piva Bud Light.

"Zradili nás," říká Liszewski, který stále ještě nemůže uvěřit zprávě, že jeho zaměstnavatel souhlasil s prodejem firmy. "Ježíše prodali za 30 stříbrných. Nás prodali za 70 dolarů za akcii," cituje list The New York Times Liszewského.

Konec jedné americké "šlechty"

Nad budovou slavného pivovaru, pevnosti vystavěné z červených cihel a tepaného železa, stále vlaje americká vlajka. A vzduch v celé čtvrti Soulard je cítit kvasnicemi. Dynastie Anheuserů a Buschů prostě neodmyslitelně patří k historii města a jeho obyvatel. Místní o pivovarnících hovoří někdy jako o šlechtě, jindy jako o členech své rodiny. Magnáta Augusta A.

Busche mladšího, který zemřel v roce 1989, nazývali familiérně Gussie, a Augusta A. Busche III. častovali přízviskem Augie.
Pro St. Louis, které se neumí moc dobře "prodat", byl slavný pivovar a vše, co je s ním spojené, velkou chloubou.

"St. Louis má velký komplex méněcennosti," říká Susan Katmanová, která odpočívá v kavárně v luxusní saintlouiské čtvrti Central West End. "Nejsme totiž ani sever, ani jih, ani východ ani západ (Spojených států)," dodává.

Centrum St. Louis sice v poslední době prošlo velkou rekonstrukcí, město se může chlubit bohatou kulturní a architektonickou minulostí, má své baseballové hrdiny jako Stana Musiala a Alberta Pujolse, ale jeho největší pýchou byl vždycky pivovar. Právě ten do města lákal většinu turistů. A také kdykoliv obyvatelé St. Louis někam vycestovali, lidé se je neopomněli zeptat na Anheuser-Busch a třeba i na jeho maskota - slavné clydesdalské koně.

Společnost InBev slíbila, že neuzavře ani jednu z 12 poboček firmy Anheuser-Bush ve Spojených státech. Mnoho lidí se ale stejně obává, že věci nebudou takové, jaké bývaly. "Proč jen nemůžou ti cizinci zůstat doma a nechat nám, co máme?" ptá se zoufale osmasedmdesátiletý majitel autošrotu Opal Henderson.

Starosta Francis Slay má ale jiný názor. "Jeden z mých prvních cílů bude přesvědčit InBev, který jde za nízkými náklady, aby přešel do St. Louis, kde je všechno levnější než v Belgii," uvedl Slay v prohlášení. To se ale zřejmě nestane. Na 6000 saintlouiských zaměstnanců firmy se obává, že nový majitel buď sníží platy nebo začne propouštět.

Dave Liszewski pracuje u stroje, který lepí na láhve etikety s nápisem Bud Light. Za svou práci dostává 27 dolarů za hodinu. Díky své mzdě splatil hypotéku na dům a koupil si pozemek v jižní části státu Illinois, kde loví jeleny. "Nebyl to jen dobrý život," tvrdí. "Byl to skvělý život".

Podle saintlouiské bankovní úřednice Alexis Littlejohnové budou chtít noví majitelé dotlačit firmu k větším ziskům. "Kdyby to pro ně nebylo ekonomicky výhodné, nedělali by to," dodává na adresu firmy InBev.

Loajalita nade vše

Lidé posedávající v barech a hospodách ve čtvrti, kde stojí pivovar, se v posledních dnech netají obavami z budoucnosti. A loajální jsou i ti, kteří přímo ve firmě A-B, jak jí zde říkají, nepracují.

Když si host objedná pivo třeba v baru Crabbyús, nemá šanci dostat jiné než právě místní značku. Majitelka podniku, Stephanie Hafertebeová, totiž z loajality ani jiné nečepuje. A rozhodně nenabízí Stellu Artois, kterou vaří InBev. "Není to tak dlouho, co by třeba odboráři z podniku odešli, pokud bychom jim načepovali jiné pivo než od Anheusera-Busche," říká Hafertebeová.

V baru panuje ospalá atmosféra, dva hosté hrají kulečník, pod stoly šmejdí kokršpaněl a z jukeboxu si brouká Frank Sinatra výstižný popěvek "šampaňské mě nedostane do nálady". U baru sedí jednapadesátiletý automechanik Tom Lucas a kouří. V St. Louis totiž ještě lidé mohou v podnicích kouřit. Ale to je asi tak jediné, co se nemění.

Fakt, že pivovar patří zahraničnímu investorovi, je pro valnou většinu lidí nemyslitelný. Lidé jako Lucas si na něj časem zvyknou, ale nelíbí se jim to.

"Smrdí to," říká Lucas. "Augie se musí otáčet v hrobu, jestli o tom už ví."