Senát schválil reformu účetnictví státu. Korunovační klenoty oceňuje na korunu

Účetnictví státu se od roku 2010 zásadním způsobem změní. Umožní to novela zákona o účetnictví, kterou dnes schválil Senát a nyní ji dostane k podpisu prezident republiky. Novela má zkvalitnit hospodaření s majetkem státu a nakládání s penězi, přinést věrohodné informace, a tím i zvýšit důvěryhodnost Česka například vůči zahraničním investorům.

"Je to legislativní podklad k tomu, abychom zavedli pořádek," prohlásil ve čtvrtek před senátory ministr financí Miroslav Kalousek. Zatímco účetnictví soukromé sféry prošlo zásadními změnami a nyní věrně zobrazuje majetek i dluhy firem, v účetnictví státu se podle jeho slov od roku 1990 nestalo nic.

Korunovační klenoty za korunu

Jako příklad uvedl Kalousek státní podnik Lesy České republiky, které vedou ve svém účetnictví například techniku, nemovitosti nebo cesty. O svém největším bohatství, samotných lesích, jejichž hodnota pravděpodobně překračuje bilion korun, ale neúčtují, dodal.

Zákon přichází například s tím, že u kulturních památek, u kterých není známa pořizovací hodnota, bude jejich ocenění činit jednu korunu. Podle Kalouska se to bude vztahovat například na svatovítskou katedrálu nebo korunovační klenoty. Celý soubor korunovačních klenot bude podle zákona oceněn jednou korunou jako celek.

"Protože nikdo neumí ocenit katedrálu svatého Víta, nikdo neumí ocenit korunovační klenoty," řekl. Připomněl také, že i Francie vede ve svém účetnictví katedrálu Notre Dame s hodnotou jedno euro. "Postupují tak všechny země," zdůraznil.

Ocenění klenotů jednou korunou však podle ministra neznamená jejich skutečnou hodnotu. "Je to způsob, jak je zanést do účetních knih a současně říct, že jejich hodnota je nevyčíslitelná," uvedl. Jen svatováclavská koruna je zhotovena z 21karátového zlata, váží přes dva kilogramy a posázena je drahými kameny. Žezlo je z 18karátového zlata, stejně jako jablko o hmotnosti 780 gramů.

Účetnictví státu by se mělo více přiblížit soukromým firmám, i když bude více přihlížet k odlišnostem ve veřejném sektoru. Ministerstvo financí zdůrazňuje, že Česká republika nepovede účetnictví jako samostatná účetní jednotka, tedy třeba jako firma. Jednotlivé organizace, ministerstva a úřady budou sestavovat jednotlivé účetní závěrky za sebe. Za celý stát se pak bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.