Česko válčí se silnou korunou, eurozóna dává přednost boji s inflací

Evropská centrální banka má podle jednoho ze členů své rady prostor ke zvýšení úrokových sazeb, a to i přes známky znatelného ekonomického ochlazení v eurozóně. Klaus Liebscher zároveň tvrdí, že zpomalování ekonomiky pro něj není překvapení.

"Ještě jsme nevyčerpali prostor pro manévrování," řekl Liebscher, který je zároveň šéfem rakouské centrální banky. "Nejsem posledními ekonomickými údaji překvapen. Slabší druhé a možná i třetí čtvrtletí jsme očekávali," řekl Liebscher podle agentury Bloomberg.

Jeho slovům předcházela nová data, podle kterých se podnikatelská nálada v Německu propadla nejvíce od 11. září 2001. Zároveň se ukazuje, že zpomaluje i evropský průmysl a sektor služeb.

Eurozóna se tak dostává do zajímavého kontrastu z Českou republikou, protože guvernér české centrální banky Zdeněk Tůma v úterý uvedl, že ČNB může v srpnu sazby snížit. Přitom Česko je v podobné situaci jako země eurozóny. Vysoká inflace, zpomalování ekonomického růstu a silná měna, která v české případě rozhodla o slovní intervenci guvernéra. Na silné euro žehrají ale i exportéři v eurozóně a zvýšení sazeb by euru přineslo další zpevnění.

ECB naposledy zvýšila kvůli zvyšující se inflaci v eurozóně svoji klíčovou úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu 3. července na 4,25 procenta. To bylo první zvýšení po 4 letech. Inflace se v zemích eurozóny zvýšila na 4 procenta, což je nejvyšší číslo za posledních 16 let.

Liebscher však upozorňuje, že je třeba zasáhnout proti druhé vlně inflačního efektu, kdy se ceny jednotlivých produktů, jako jsou potraviny či ropa, přelívají do ostatních cen. Společnosti totiž zvýší ceny svých produktů, služeb a také příjmy zaměstnanců, aby kompenzovali zdražování paliv a jídla.