Co jsou vlastně certifikáty?

Sotva nějaký jiný pojem ve finančním světě zahrnuje tolik rozličných investičních možností a variant jako certifikáty. Díky těmto možnostem a variantám si každý investor ve všech tržních fázích najde vyhovující instrument k tomu, aby optimalizoval svoje invetiční portfolio.

Definice certifikátů
Jaké šance nabízí certifikáty?
Jaké výhody jsou spojené s certifikáty?
Kdo vydává certifikáty?
Jaké nevýhody mají certifikáty?
Jaká rizika jsou spojena s certifikáty?
K čemu je důležitá bonita emitenta?
Jaké náklady jsou spojené s certifikáty?
Zohledňují se vyplácené dividendy?
Co se děje při splatnosti certifikátu?
Co je vlastně spread?
Co označuje výplatní poměr?
Jaké údaje mám u uváděných certifikátů sledovat?
Jak a kde můžu certifikáty koupit/prodat?
Podléhají certifikáty dani?

Definice certifikátů

Certifikáty jsou burzovně obchodovatelné cenné papíry. Jejich kurz nebo hodnota je však odvozena od jiného instrumentu.Tím mohou být burzovní indexy (například PX z pražské burzy, Nasdaq, německý index DAX apod.), akcie, komodity nebo také dluhopisy, měny...

Na rozdíl od akcií není jejich kurz určován nabídkou a poptávku na trhu, ale kurz se vypočítává právě z vývoje instrumentu, od kterého je odvozen (podkladové aktivum). Tento výpočet je předem daný a schválený od regulátora trhu.

Pod pojmem „certifikát" se však skrývá velké množství produktů, které se chovají velmi odlišně.  Konzervativní druhy až po ty, které mají rizika shodná s investicí do akcií budeme označovat jako investiční certifikáty.   Papíry, kde hrozí i riziko úplné ztráty investovaného kapitálu a kde se investor podílí nadproporcionálně na vývoji podkladu, označujeme jako spekulativní certifikáty.

 

Jaké šance nabízí certifikáty?

Šance na výnos a podstupovaná rizika se liší dle typu certifikátu. Spektrum je velmi široké, od plně garantovaných certifikátů až po vysoce spekulativní instrumenty.  Svůj profil najdou také ti, kteří vyhledávají rizika na úrovni maximálně dluhopisových fondů; vyvážení investoři, kteří hledají možnost, jak zmírnit rizika akciových trhů; ti, kteří chtějí generovat zisky i v případě, že trhy klesají.

To vše představuje výhodu proti klasickým investičním produktům, které umožňují dosahovat zisků, pouze když trhy rostou. 

 

Jaké výhody jsou spojené s certifikáty?

Nejdůležitější je fakt, že Vám umožní skutečně přesně uzpůsobit výnosy a rizika Vašemu profilu. Podle druhu certifikátu pak přesně víte, jakou funkci který typ ve Vašem portfoliu má. A tak mohou outperformance nebo sprint certifikáty při stálém riziku přinést velmi potěšující kurzové zisky, bonus a discount certifikáty naproti tomu poskytují rizikovou ochranu pro stagnující nebo mírně klesající kurzy. Celý vybraný akciový trh nebo segment si můžete  koupit díky indexovým nebo basket certifikátům.

Další předností je vysoká likvidita (možnost je prodat za danou cenu) a to díky emitentům, kteří mají povinnost toto zajišťovat a v každém okamžiku uvádět nákupní a prodejní kurzy. Proto skutečně zobchodovaný objem nehraje u certifikátů žádnou roli. Jednak obchody probíhají i mimoburzovně, jednak vždy víte, za jakou cenu můžete obchod zrealizovat. Za vyhlášenou cenu totiž emitent papír prodá nebo koupí během chvilky.

Certifikáty také umožnily drobným klientům  přístup k aktivům, které dříve byly určeny pouze pro velké hráče, jako například komodity, hedge fondy nebo málo likvidní a rozvinuté trhy (Afrika, Blízký i Dálný východ...).

 

Kdo vydává certifikáty?

Certifikáty vydávají velké finanční ústavy jako banky nebo investiční společnosti. Důležitá je jejich bonita. Banka nebo daná investiční společnost  totiž při požadavku na prodej certifikátů musí být schopná kdykoliv certifikát od investora odkoupit a na jeho účet připsat adekvátní finanční částku.

 

Jaké nevýhody mají certifikáty?

Certifikáty jsou deriváty. Při jejich konstrukci se využívá často opcí a tak umožňují při splatnosti speciální výplatní profily. Ty jsou dané prospektem certifikátu a informace jsou tak dopředu známé. Horší to je s chováním do splatnosti. To pro hodně investorů může být záhadou, protože cenu opcí ovlivňuje do splatnosti spousta faktorů, které bývají navíc protichůdné. Cenu certifikátu tak často ovlivňují jak pozitivně, tak negativně a na první pohled nemusí být vývoj ceny zřejmý. Při nákupu berte proto v úvahu tyto skutečnosti. Pokud držíte papír až do splatnosti, výplatní profil chováním do planosti není ovlivněn, tam platí pravidla stanovená emitentem.

Kromě toho je u každého typu certifikátu specifické nevýhoda. Například u diskont certifikátu je omezený výnos nebo se investor musí vzdát dividend.

 

Jaká rizika jsou spojena se certifikáty?

Většina certifikátů podléhá stejným rizikům, jako jiné typy investic. To platí i pro certifikáty s rizikovou ochranou, jako jsou například bonusy nebo diskonty. Při velkých poklesech kurzu může totiž i s těmito produkty dojít k citelným ztrátám.

Výjimkou jsou garantované produkty, které při splatnosti garantují návratnost investovaného kapitálu a to bud plně nebo alespoň z části (např. 90%).

U všech typů certifikátů podstupuje investor kreditní riziko emitenta, neboť certifikát je vlastně dluhový cenný papír a emitent se zavazuje ho koupit zpět za stanovenou cenu (nebo vyplatit stanovenou cenu při splatnosti).

U spekulativních certifikátů, jak jsou například turbo certifikáty nebo knock-out papíry, hrozí také riziko úplné ztráty investovaného kapitálu.

 

K čemu je důležitá bonita emitenta?

Certifikát je vlastně forma dlužního úpisu vydávající banky. Investor je v pozici věřitele. Spolehlivost a bonita emitenta (zpravidla banky) je tak důležitá. Sebelepší zhodnocení je na nic,když emitent nebude schopný certifikát koupit zpět a vyplatit peníze.

Pro hodnocení emitentů slouží ukazatele ratingových agentur jako například Moody`s, Standart & Poors nebo Fitch, které pravidelně zkoumají a hodnotí bonitu (spolehlivost) bank a jiných finančních ústavů.

 

Jaká náklady jsou spojené s certifikáty?

Při nákupu certifikátů přicházejí v úvahu dva typy poplatků. Jednorázové  a pravidelné.

Pravidelné poplatky jsou především poplatky za vytvoření strukturovaného produktu a zajišťování jeho likvidity a férové ceny. Tyto poplatky jsou vybírány ročně nebo čtvrtletně a podobají se manažerskému poplatku u fondů. Započítávají se do ceny certifikátu, takže investor nemusí poplatek nikam posílat. Nákladem jsou i poplatky, které často nejsou explicitně vyjádřené. Těmi mohou být připsané úroky nebo dividendy, které si ponechává emitent a nezapočítává je tak do ceny certifikátu. Tyto poplatky se započítávají (strhávají), i když hodnota certifikátu klesá.  Často jsou definovány procentem z ceny certifikátu, takže když hodnota roste, absolutní objem poplatků se zvětšuje.

Jednorázové poplatky tvoří hlavně poplatky za nákup a prodej certifikátu. Ty se liší podle jednotlivých bank, obchodníků, online brokerů. Záleží, přes koho investor realizuje své pokyny. Dále je to spread, tedy rozpětí mezi prodejním a nákupním kurzem.

 

Zohledňují se vyplácené dividendy?

U certifikátů obecně žádné dividendy nejsou. Některé typy ale vyplacené dividendy započítávají. Jsou to především indexové certifikáty, kde podklad tvoří performance index (tedy index, který započítává hodnotu vyplacených dividend). Dividendy jsou pak reinvestovány.

U ostatních typů jsou často dividendy použity jako cena za rizikovou ochranu. Tzn. investor se vzdá vyplacených dividend a emitent za ně „nakoupí“ mechanismy, které umožňují atraktivnější výnosovo-rizikový profil.

 

Co se děje při splatnosti certifikátu?

To přesně stanoví emitent ve svém prospektu. Často to je formou  „pokud A, potom B, jinak C". V den splatnosti jsou tedy prověřeny podmínky a podle toho probíhá realizace. U indexových certifikátů je to jednoduché. Jejich hodnota k datu splatnosti se prostě odvíjí od hodnoty samotného indexu. U jiných typů to může být složitější. Například u bonusů je hodnoto výplaty závislá na skutečnosti, jestli byla nebo nebyla poručena bariéra.

O samotnou výplatu certifikátu se stará nezávislá clearingová instituce, která zajistí, aby každý majitel daného certifikátu obdržel dané plnění. Věnujte pozornost také tomu, v jaké formě je certifikát splatný, nemusí to být totiž vždy v penězích. U některých typů tak mohou do Vašeho depotu (účtu cenných papírů) místo certifikátu přibýt podkladové akcie.

Důležitá je také skutečnost, kolik dní před splatností se certifikát přestane obchodovat. Pokud byste přesto chtěli v tyto dny certifikát prodat, musíte tak učinit přes emitenta mimoburzovním obchodem.

 

Co je vlastně spread?

Spreadem se označuje rozpětí ceny, za jakou můžete papír okamžitě nakoupit a za jakou okamžitě prodat. Spodní, nákupní kurz (Geldkurs/Bid) označuje, za jakou hodnotu banka nebo emitent certifikát vykoupí zpět. Horní, prodejní kurz (Breifkurs/Ask) Vám říká, za jakou cenu certifikát od banky nebo emitenta můžete nakoupit.

Horní kurz je vyšší než spodní, takže když certifikát koupíte a obratem prodáte, výše spreadu bude znamenat Vaši ztrátu.

 

Co označuje výplatní poměr?

Výplatní poměr zavedly banky a emitenti proto, aby se certifikáty  daly lépe obchodovat. Například německý index DAX stojí 6.100 bodů. Certifikát je v poměru 1:100, takže certifikát na index DAX nestojí 6.100 €, ale jen 61 €, což je pro spoustu investorů příznivější cena.

 

Jaké údaje mám u uváděných certifikátů sledovat?

Výplatní profily jednotlivých druhů se velmi liší a jsou velmi těžko porovnatelné. Údajů je mnoho a ne všechny jsou použitelné u všech typů.

Mezi nejdůležitější údaje určitě ale patří:

Cap - pro diskontní certifikáty. Říká, kde je horní možná hranice výnosu.

Bonus  - u bonus certifikátů udává, kolik bude vyplaceno, když je bariéra neporušená.

Bariéra - rozhodující údaj pro nejen bonusové certifikáty. Pokud zůstala neporušená, může se investor radovat z výnosu na konci doby trvání.

Výnos p.a. - výnos přepočítaný na roční bázi, od údaje „per annum". Při snaze porovnat více certifikátů s různou dobou splatnosti je toto unifikovaná jednotka, která vše přepočítává na jednotný základ, údaj je tak porovnatelný.

 

Jak a kde můžu certifikáty koupit/prodat?

Ve velké většině se certifikáty prodávají stejně jako akcie, tedy na burze. Na rozdíl od akcií ale zde nehrají žádnou roli poptávka nebo nabídka, která by určovala cenu. Emitent každého certifikátu totiž v každém okamžiku udává cenu, za jakou papír okamžitě koupí zpět nebo investorovi prodá. Takže i když podkladem je nelikvidní trh, investor si může být jistý, že díky povinnosti emitenta kotovat ceny, papír vždy dokáže za předem stanovenou cenu prodat.

Mimo burzu umožňuje většina emitentů i mimoburzovní prodej. Stanovené ceny jsou ale identické těm na burze.

 

Podléhají certifikáty dani?

Ano, certifikáty se chovají z pohledu daní stejně jako jiné investice. Podléhají šestiměsíčnímu daňovému testu u fyzických osob.