Fed mezi dvěma mlýnskými kameny. Sazby se nemění

Nízký ekonomický růst a rostoucí inflace. To jsou dva současné největší problémy, které v úterý řešil Měnový výbor americké centrální banky (Fed).

Fed, v čele se svým šéfem Benem Bernankem (na snímku), se tak nacházel mezi dvěma mlýnskými kameny. Pokud by se rozhodl pro řešení jednoho z těchto problémů, mohl totiž zhoršit ten druhý.

Očekávání se nakonec potvrdila - základní úroková sazba se podle odhadů trhů měnit nebude a zůstane tak na současné úrovni dvou procent. Stejné rozhodnutí Fed učinil už v červnu, kdy po téměř roce přerušil své snižování sazeb.

Protiinflační rétorika

"Pravděpodobnost zvýšení sazeb se pohybuje na pouhých sedmi procentech. I přes ponechání sazeb na současné úrovni Fed zřejmě přitvrdí svou protiinflační rétoriku vzhledem k pondělním údajům o pětiprocentním růstu celkové inflace a zrychlení růstu jádrové inflace z 2,2 % na 2,3 procenta," uvedl před rozhodnutím Fedu pro server iHNed.cz analytik ING Wholesale Banking Vojtěch Benda.

Na druhou stranu inflační rizika podle Bendy částečně snížil pokles cen komodit a předběžné neuspokojivé výsledky ekonomického růstu a slabé soukromé spotřeby.

"Předpokládáme, že centrální banka bude ve svém prohlášení nadále přiživovat vyšší pravděpodobnost budoucího vývoje sazeb směrem nahoru. Na rozdíl od převažujícího názoru trhu však vidíme větší pravděpodobnost budoucího pohybu sazeb směrem dolů, a to až o 50 basických bodů do konce prvního čtvrtletí příštího roku, což se opírá o předpoklad pokračujícího neuspokojivého ekonomického vývoje a postupného odeznívání inflačních tlaků," upozornil Benda.

Další snižování sazeb by totiž podpořilo inflaci, navíc by podle některých odborníků zřejmě ani příliš nepomohlo ekonomice, jejíž nejtíživějším problémem je nyní trh s bydlením a napjaté podmínky na úvěrovém trhu.

Úvěry a zaměstnanost

Dostupnost úvěrů je pro ekonomiku klíčová. Bez ní by spotřebitelé měli obtížný přístup k nákupu velkých statků, jako jsou domy či auta, a firmy by měly menší tendenci k expanzi a zvyšování zaměstnanosti.

Nezaměstnanost v USA v červenci vyšplhala na čtyřleté maximum 5,7 procenta. Jen za letošní rok přišla největší ekonomika světa (nebereme-li v potaz Evropskou unii jako celek - pozn. red.) o téměř půl milionu pracovních míst, přičemž se očekávají ještě další ztráty.

Nezaměstnanost by se mohla do poloviny příštího roku dostat až na 6,5 procenta. Zvyšování nezaměstnanosti přitom vyvolává stále větší obavy, že se sníží spotřebitelské výdaje, které dále zatíží ekonomický růst. Naděje, že se ekonomika ve druhém pololetí zotaví, již z velké části vyprchaly.

Vzpomínka na 80. léta se vrací

Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla podle první předběžné zprávy o 1,9 procenta. Spotřebitelské ceny v červnu rostly druhým nejrychlejším tempem za poslední čtvrtstoletí a velkoobchodní ceny rovněž prudce vzrostly. Ceny energií se však v posledních týdnech trochu ochladily, což dává Fedu více prostoru pro ponechání sazeb beze změny.

Pokud jednou inflace vystartuje směrem vzhůru, Fed bude mít velký problém. Někdejší šéf Fedu Paul Volcker v osmdesátých letech zaútočil na inflaci zvýšením sazeb na nejvyšší úroveň od občanské války. Kvůli tomu se ale Spojené státy dostaly v letech 1981 až 1982 do recese.