Evropa čelí dvojí hrozbě. Inflace, na kterou tlačí především ceny potravin a energií, se stále zvyšuje, zároveň však dochází ke zpomalování evropských ekonomik v důsledku finanční krize, která přišla ze Spojených států.
Centrální banky proto stojí mezi dvěma mlýnskými koly. Snížením sazeb dočasně pomohou hrubému domácímu produktu, ale povzbudí tím inflaci. Když naopak sazby zvýší, inflaci zmírní, ale dočasný efekt na čísla ekonomické kondice bude záporný.
Tři centrální banky v akci
Ve čtvrtek se tomuto problému postavli tři evropské centrální banky. Jako první rozhodovala Česká národní banka (ČNB). Navzdory předpovědím většiny analytiků se centrální bankéři odhodlali ke snížení základní úrokové sazby z 3,75 na 3,5 procenta.
Tímto krokem naplnili slova guvernéra Zdeňka Tůmy, který snížení sazeb naznačil v červenci ve snaze zastavit rekordní sérii české měny. Už tehdy koruna opustila svá maxima (pod 23 CZK/EUR, 14,50 CZK/USD). Po čtvrtečním rozhodnutí ČNB pak spadla až na 24,21 CZK/EUR a 15,75 CZK/USD.
"Bankovní rada jednala i o snížení sazeb o 0,5 procentního bodu, ale padaly argumenty i pro ponechání sazeb beze změny," uvedl na tiskové konferenci guvernér Tůma. Podle něj nelze vyloučit ani další snížení sazeb v letošním roce.
Silná měna jako lék na inflaci
Inflace, která v červnu dosáhla 6,7 procenta už podle bankéřů není takovou hrozbou. Předpokládají, že ji zkrotí silná měna a od října postupně odezní.
"Věřím, že rozhodnutí ČNB je správné. Navíc jde o rozhodnutí, jehož možnost se členové bankovní rady v uplynulých dvou týdnech jasně snažili trhu naznačit. Ačkoliv koruna v uplynulých týdnech oslabila zhruba o čtyři procenta v reakci na výroky centrálních bankéřů a také v reakci na změnu sentimentu na globálních finančních trzích, tak meziročně i nadále zůstává velmi silná," řekl pro server iHNed.cz hlavní analytik Generali PPF Asset Management Radomír Jáč.
Negativní dopad silné koruny na cenovou konkurenceschopnost domácích výrobců podle Jáče přichází v situaci, kdy se očividně zpomaluje hospodářský růst v eurozóně, naší hlavní exportní destinaci.
Ekonomická krize do Evropy přichází rychleji a razantněji než se čekalo
Analytik ON-LINE: Odhadla ČNB vývoj inflace správně? Ptejte se Pavla Sobíška
Velká Británie míří k recesi. HDP vzrostl jen o 0,2 procenta
"V neposlední řadě ceny ropy v uplynulých týdnech rapidně změnily své chování a nyní by měly výrazně přispět ke scénáři poklesu české inflace v poslední třetině letošního roku. Pokud by ČNB nechala úroky beze změny, tak by s jejich případným snížením musela čekat na další zasedání celých sedm týdnů, až do konce září. A rozhodnutí vzít si dalších sedm týdnů na zhodnocení situace by mohlo být přílišným luxusem, neboť koruna by v reakci na stabilitu sazeb mohla v mezidobí opět začít posilovat," upozornil Jáč.
Velká Británie a finanční krize
Hned po ČNB zveřejnila své rozhodnutí také britská centrální banka. Na rozdíl o té české svoji klíčovou sazbu nesnížila a ponechala ji na pěti procentech. Přitom právě Velkou Británii ze všech evropských ekonomik nejvíce postihla finanční krize.
Tamní hospodářství totiž silně zpomalilo. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl britský hrubý domácí produkt jen o 0,2 procenta. Meziroční tempo růstu zpomalilo na 1,6 procent z 2,3 procenta v předchozím čtvrtletí. Rozhodování Bank of England bylo velice těžké, protože zaznívaly hlasy jak pro zvýšení sazeb, tak i pro snížení.
Britská centrální banka je proto kritizována za to, že na rozdíl od své americké kolegyně nesnížila úrokové sazby a soustředila se na boj s inflací. Někteří ekonomové však Bank of England (BoE) hájí s tím, že se díky tomu britská ekonomika ozdraví rychleji. Základní úroková sazba je čtyři měsíce na rovných pěti procentech. Ačkoliv inflace činí zdánlivě mírných 3,3 procenta, je nejvyšší za posledních 11 let a stále se zvyšuje.
Rekordní inflace je i v eurozóně. V červnu zde dosáhla 4,1 procenta. Evropská centrální banka (ECB) má inflační cíl těsně pod dvěma procenty, takže nyní je inflace více než dvojnásobná oproti tomu, kde by ji ECB chtěla mít, takže i ta byla v podobné pozici jako ČNB a BoE.
Technická reakce na silný růst
Zatímco ale počátkem července zvýšila po více než roce základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta, v srpnu v tom už v souladu s očekáváním analytiků nepokračovala. Dalšímu zvýšení úroků podle analytiků stojí v cestě právě nedobré vyhlídky ekonomiky. Země eurozóny měly meziroční růst HDP v prvním čtvrtletí 2,1 procenta.
"V minulých měsících vzrostla rizika působící proti cenové stabilitě. ECB obzvláště pečlivě sleduje nastavení cen a mezd, neboť musí zabránit širším sekundárním dopadům. Jsme odhodláni udržet středně a dlouhodobá inflační očekávání pevně ukotvená," uvedl na tiskové konferenci po zasedání Evropské centrální banky (ECB) její prezident Jean-Claude Trichet.
Trichet rovněž varoval, že některá rizika působící na zpomalení ekonomiky se zhmotňují a že výsledek ve druhém a třetím čtvrtletí bude slabý. Trichet ale na druhou stranu řekl, že ekonomika eurozóny není ve špatném stavu.
"Ekonomické fundamenty eurozóny jsou zdravé, ekonomika netrpí větší nerovnováhou. Slabý ekonomický růst v polovině letošního roku považujeme jen za technickou reakci na silný růst na jeho počátku," dodal Trichet.
