Česká národní banka (ČNB) potřebuje více času k tomu, aby zjistila, zda snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu ze 7. srpna bylo dostatečné a další uvolnění měnové politiky již není třeba. Na středečním semináři ČNB to podle agentury Reuters řekl viceguvernér banky Miroslav Singer.

"Budeme sledovat ekonomický vývoj včetně cen energií, zda český hrubý domácí produkt zpomalí a zda se předpověď inflace naplní," uvedl. Podle něj jsou to klíčové faktory pro budoucí měnová rozhodnutí.

Pro korunu tři až čtyři procenta

"Uvidíme, možná bylo snížení sazeb dostatečné, možná přehnané," řekl Singer novinářům s tím, že další snižování sazeb není nevyhnutelně nutné. "Zatím se mi zdá, že to bylo adekvátní reakcí na vývoj, nicméně další měnové rozhodování máme až koncem září. To je dost času na to, aby přišly nové informace, které mohou můj názor na sazby změnit jakýmkoliv směrem," uvedl v úterý Singer pro Respekt.cz.

Základní úroková sazba ČNB je nyní 3,5 procenta, což je o 0,75 procentního bodu méně než v eurozóně. Další jednání rady o sazbách se uskuteční 25. září.

Další člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík řekl, že reálná ekonomické konvergenci odpovídá tří až čtyřprocentnímu posilování kurzu koruny ročně. Takový růst koruny by byl udržitelný.

Více o České národní bance si přečtěte ZDE

Podle něj ale radikální zpevňování české měny v posledních měsících bylo nevyvážené a vyžádalo si reakci centrální banky v podobě snížení úrokových sazeb.

Rozodování centrálních bankéřů po celém světě je komplikováno rychlým růstem cen, na který normálně centrální banky reagují zvýšením sazeb, a zároveň zhoršením kondice světové ekonomiky, kterou by růst úroků ještě více ochladil.

Česko navíc zažilo rekordní posilování své měny, kterému by zvyšování sazeb ještě pomáhalo. Členové bankovní rady ČNB očekávají, že silná koruna a vyčerpání efektu jednorázových změn v DPH, povede k rychlému snižování inflace, a proto se rozhodli sazby snížit.