Ropa – co všechno ovlivňuje její cenu

Význam ropy pro světové hospodářství byl názorně ukázán už v roce 1973 v době arabského embarga na vývoz ropy do západních zemí. Během několika týdnů cena vzrostla o 400% a několik vyspělých zemí bylo uvrženo do recese.

Inflace a nezaměstnanost se pohybovaly ve vysokých číslech ještě několik let poté. Ropné šoky v sedmdesátých letech (druhý mezi 1979/80) zdůraznil nenahraditelnost ropy.

Přerušení dodávek může vyhnat cenu ropy i o několik procent výše

Z krátkodobého hlediska ovlivňují cenu ropy hlavně její dodávky na světový trh, neboli nabídka, která je velice nepružná a nedokáže rychle reagovat na vyšší poptávku. Možné výpadky nabídky proto trh velice bedlivě sleduje. Jsou to především geopolitická napětí, nepokoje, války, hrozba hurikánů, které mohou narušit „poklidnou“ atmosféru a vyhnat cenu za jediný den o několik dolarů výše.

Kromě toho existují i sezónní faktory, kdy například ovlivňuje cenu ropy v letních měsících zvýšená poptávka po palivech z důvodu motoristické sezóny apod.

Největší spotřebitel: USA

Z dlouhodobého hlediska závisí cena ropy na velikosti nabídky a poptávky. Při investování je proto důležité znát, kdo jsou největší producenti a kdo jsou největší spotřebitelé. Důležité také je, kdo disponuje největšími zásobami.

Největší zásoby ropy má Saúdská Arábie s 260 miliardami barelů, dále pak je to Írán a na třetím místě Irák. Co je ale důležité je dokázat dané zásoby vytěžit. Třetí největší zásoby na světě jsou v Iráku, ovšem z důvodu nedostatku technologií a jiných prostředků se Irák, co se týče produkce, nenachází ani v první desítce největších producentů na světě. Největším producentem je Saúdská Arábie, pak Rusko a Spojené státy americké. Mezi největší spotřebitelé ropy patří Spojené státy, následované Čínou.

Největším vývozcem ropy na světě je opět Saúdská Arábie, následovaná Ruskem a Norskem. Největším dovozcem na světě jsou Spojené státy následované Japonskem a Čínou.

Poptávka a nabídka

Poptávka po ropě z dlouhodobého hlediska se vyvíjí dle světového hospodářského růstu. Pokles světového hospodářského růstu snižuje poptávku po ropě. Celková světová poptávka po ropě roste díky ekonomickému růstu v zemích jako Čína, Brazílie, Indie a Rusko. V hledáčku investorů na trhu s ropou jsou proto také údaje o růstu HDP zejména z největších ekonomik světa.

Obchodníci s ropou sledují také bedlivě denní čísla nabídky ropy, která jsou dostupná na stránkách americké agentury EIA (Energy Information Administration). Velice sledované je také pravidelné týdenní zveřejnění zásob ropy a benzínu v USA. Dále je tu IEA (International Energy Agency), která zveřejňuje každý měsíc zprávu o trhu s ropou - informace o světové nabídce, poptávce, zásobách a cenách.

Na straně nabídky na trhu hraje významnou roli OPEC, tedy Organizace zemí vyvážejících ropu, která ovlivňuje přibližně 40% celosvětové nabídky ropy. Dohoda mezi zeměmi dlouhodobě určuje závazné kvóty, limitující objem produkce ze strany členských zemí. Vliv na cenu ropy na trzích může proto mít také oznámení o navýší či snížení těžby ropy organizací OPEC, což by znamenalo, že cena na trhu poklesne, respektive vzroste. Je nutné také dodat, že OPEC kontroluje asi 75% celosvětových zásob, takže bude i do budoucna významným hráčem.

Svůj podíl na ceně ropy má i dolar

Vývoj cen ropy v posledních měsících se připisoval obavám z nedostatečné nabídky a slabému dolaru. Rekordně slabý dolar měl také jistě svůj podíl na rekordních cenách černého zlata. Ropa je totiž kótovaná v USD, a proto slabý dolar ropu pro ne-dolarové investory zlevňuje.

Ovšem pokud přepočítáme cenu ropy na eura, tak ten nárůst ceny je podstatně nižší. S potvrzením zpomalení ekonomik eurozóny, Japonska, Velké Británie, a tedy nejen USA, obavy z nedostatečné nabídky částečně ustoupily a cena klesla za posledních 6 týdnů přibližně o 30 USD/barel z rekordních téměř 150 USD/barel. Pokles cen ropy umožnil i posilující dolar, kterému nahrávají slabá data z eurozóny, proto analytici očekávají zúžení úrokového diferenciálu mezi USD a EUR.

Nepříznivá situace na finančních trzích také obecně podněcovala investice do ropy a jiných komodit, u kterých byl vyšší potenciál růstu než například na akciových trzích.