Ekonomika Belgie by přišla až o 7,2 miliardy eur (179 mld. Kč), kdyby tamní politická krize přerostla v rozpad země. Šlo by zhruba o 2,3 procenta hrubého národního produktu země. Vyplývá to z aktuální studie zabývající se ekonomickými dopady případného rozdělení Belgie, jejíž autorem je belgický ekonom a politik Rudy Aernoudt.
Zemi, tvořenou frankofonním jihem, vlámsky hovořícím severem a dvojjazyčným Bruselem, sužuje politická krize od loňského června. Tehdy se v zemi, v níž asi 60 procent z 10,5 milionu obyvatel představují Vlámové, konaly volby. V nich i díky slibům větší autonomie pro regiony zvítězila Křesťanská, demokratická a vlámská strana (CD&V). Nedokázala se však dosud dohodnout s ostatními partnery na vládní politice, která by prošla v parlamentu.
Podle studie by na rozpadu více tratili Valoni, kteří by přišli o 4,9 miliardy eur ročně. Vlámy by rozdělení země stálo 1,25 miliardy eur ročně. Zbylých 1,06 miliardy by ročně postrádal dvojjazyčný bruselský region, uvedl belgický list Le Soir, jenž v úterý o studii informoval. Pokud by z Bruselu navíc kvůli rozpadu země odešly evropské instituce, bylo by k roční ztrátě regionu třeba připočítat dalších 6,8 miliardy eur.
Studie vychází také z předpokladu, že rozpad země by automaticky znamenal konec přesunů peněz z bohatého vlámského severu na chudší valonský jih. Ročně se z Vlámska podle odhadu, na kterém se v roce 2006 shodli vlámští i valonští ekonomové, přesunují čtyři miliardy eur do frankofonního Valonska a 1,4 miliardy eur do bruselského regionu.
"Vypočítal jsem, že počet Valonů pod hranicí chudoby by se po rozdělení země zvýšil ze 16 na 27 procent. Pokud by současná politika (valonské vlády) zůstala nezměněná," uvedl Aernoudt. Upozornil, že na rozpadu země by ale prodělalo i Vlámsko. Zhruba 1,2 miliardy eur ročně by jej stáli noví úředníci a náklady na informační kampaně, které by zvýšily povědomí o nové zemi.
Proč se chtějí Belgičané rozdělit
Vlámové pro svůj bohatší region chtějí větší pravomoci, mimo jiné třeba v otázce správy peněz či sociálních otázkách. Valoni se tomu ale brání, protože se obávají, že by to narušilo solidaritu v zemi a mohlo by to otevřít cesty k budoucímu rozpadu země.
Zastánci rozdělení země dávají za příklad "sametový" způsob, jakým se v první polovině 90. let minulého století rozdělilo Československo. I tehdy se ozývaly hlasy, že bohatší Česká republika doplácí na chudší Slovensko. Po rozpadu obě ekonomiky zažily období stagnace či nevýrazného růstu. V posledních letech mírou růstu reálného HDP předčí průměr EU, přičemž Slovensko dosahuje lepších výsledků než Česko.
