Světová finanční krize se během posledního víkendu dostala do další fáze, když zkrachovaly dvě gigantické americké banky, Lehman Brothers a Merrill Lynch. Hrozí navíc pád obří pojišťovny AIG. Přitom se ještě před několika měsíci podle mnoha hlasů zdálo, že to nejhorší je už za námi. Opak je ale pravdou.
Jaké jsou příčiny a jak se finanční otřesy budou vyvíjet? Máme se obávat amerických problémů i v Česku?
Na tyto a další otázky odpovídal v on-line rozhovoru ekonom Ondřej Schneider přímo z centra dění z USA, kde žije a přednáší na Georgetown University.
NOVÉ Blogy iHNed.cz
(Z technických důvodů se Vaše dotazy mohou zobrazovat s časovým zpožděním. Děkujeme za pochopení.)
|
Narozený v roce 1964 v Praze. Vystudoval ekonomii na Cambridge University v Anglii a získal doktorát na CERGE v Praze. Poradce několika ministrů českých vlád. Od roku 1998 do roku 2001 hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Od roku 1996 přednáší na Institutu ekonomických studií FSV UK, v letech 2003-2007 byl zástupcem ředitele, od roku 2005 je docentem Karlovy university. |
Online rozhovor
Dobrý den, chci se zeptat jestli se dá očekávat krach některé banky i v Evropě a to v horizontu jednoho roku. V USA se hovoří o krachu dalších bank. Je to reálné riziko?
Dobrý den, děkuji za dotazy a pokusím se odpovědět kde budu schopen.
Krach bank je, bohužel, normální součástí tržní ekonomiky. Krachy jsou častější v USA, kde je zhruba 10,000 bank, řada znich velmi malých a závislých na lokálním trhu s nemovitostmi. Florida, Kalifornie a Arizona jsou nejohroženější.
I v Evropě lze očekávat, že některé situaci nezvládnou. Ostatně, německá IKB a britská Northern Rock už něčím podobným prošli, jen byly zachráněné vládami.
Dobrý den, vyplatí se v těchto dnech investovat na akciovém trhu?
Ech... jasně, že se to vyplatí. Jen tam, prosím, nechoďte s celými úsporami. Je potřeba investovat dlouhodobě a vytrvale. Pak nakupujete i když jsou ceny dole, jako třeba teď.
Vážený pane Schneidere, prosím, řekněte mi zda pád amerických bank v USA má dopad i do úspor a uložených peněz občany, nebo se to dotýká jen akcionářů. Hlavně by to bylo potřeba sdělit našim ekonomickým komentátorům. Děkuji a omluvte můj možná hloupý dotaz.
Zatím krachují především investiční banky, které žádné úspory od běžných pbčanů nevybírají. Úspory v komerčních banách jsou v USA, stejně jako v Evropě, pojištěné záložním fondem a garancí vlády, takže odsud asi velký problém nehrozí.
Dobrý den, myslíte, že nás čeká obrovský pád burz, jak předpovídá Robert T.Kiyosaki ve svých knihách Bohatý táta, chudý táta? Odhaduje to na období cca 2010-16, kdy začne nastupovat do důchodu generace US občanů spořících na důchod většinou v akciích. Do dnešní doby byl prý růst trhů hnaný právě ukládáním prostředků do akcií a k obratu může dojít až budou důchodci akcie přeměňovat na peníze, aby měli z čeho žít. Což může vyvolat hromadný odliv peněz z akciových trhů. Dnešní otřesy by mohly být i katalyzátorem takového jevu.Děkuji.
Demografický efekt na vývoj kapitálového trhu určitě pocítíme, ale letošní krize s tím nemá ještě co dělat. Navíc, mezinárodním propojením finančních trhů lze problém stárnutí v jedné zemi (USA) dobře kompenzovat investicemi do jiných "mladších" zemí (jihovýchodní Asie).
Zajímalo by mne, zda jste tuto hypoteční krizi předvídal a v předstihu před ní dostatečně varoval?
Viktorko, nejsem prognostik, ani bankovní analytik :-)
Kdybyste ale četla mé komentáře na www.patria.cz, myslím, že byste tam našla vyjádřené mé obavy z "velké jízdy" na kapitálových trzích, která vrcholila loni v létě.
Dobry den,
Myslite si, ze v dusledku soucasnych udalosti dojde k zasadni konsolidaci v bankovnim sektoru a praktickem zaniku ciste investicnich bank?
Myslím, že ne. Investiční banky dělají tolik operací, že bez nich by ekonomika fungovala o mnoho hůře. Teď to tak sice nevypadá, ale posledních 20 let bylo pro celý západní svět velmi úspěšných a podstatnou měrou k tou přispěl právě rozvoj finančních trhů.
Hezký den přeji,
nejsem ekonom a proto se ptám na pro Vás jasné věci:
1/ pokud by se finanční krize dostala až do česka a nějaká z bank by zkrachovala, co by se stalo s úsporami obyčejných lidí a co s půjčkami nebo-li dluhy.
2/ jaké jsou novodobé možnosti pomoci řešení takové krize vládou
3/ pokud by se vláda rozhodla řešit takovou krizi "měnou", tak co by se stalo s úsporamia co s dluhy v bankách a co s cenami např. potravin, pohonných hmot apod.
4/ co byste doporučil běžnému občanovi jak se připravit na přežití
Děkuji za odpověď
Alice, i ekonomové se občas ptají na jasné věci. Jen ty odpovědi bývají méně jasné...
ad 1) "obyčejní lidé" mají úspory v bankách pojištěné, takže o ně nepřijdou.
ad 2) nic moc - vidíte, jak s tím zápolí vláda americká. Vlády menších zemí (co jsou de facto všechny) mají možností ještě řádově méně.
ad 3) nevím, co by řešení "měnou" mělo být.
ad 4) uchovat si dobrou mysl, hodně cvičit a úspory diversifikovat - různé druhy aktiv (akcie, nemovitosti, vklady, ...), různé měny. Pokud úspory nejsou, pak je to jednodušší, stačí pracovat :-)
Dobrý den. Jsou regiony, které krize na finačních trzích nebudou postiženy, nebo se projeví jen minimálně? Kdy se podle Vás situace stabilizuje?
Například Afrika, tam problémy Wall Street moc nedoléhají. Jestli je to ovšem výhoda, to si nejsem jist.
Já si myslím, že teď je vrchol, za rok by mělo být v zásadě "vymalováno". To ovšem znamená, že krize se postupně bude přesouvat z finančního trhu do reálné ekonomiky, takže lze čekat, že příští rok bude pro ekonomiku USA nejtěžší.
Dobrý den, zajímalo by mne co si myslíte o aktivitách americké vlády a FEDu ve smyslu pomoci krachujícím bankám. Nebylo by lepší pokud by se trhy pročistily bez zásahů veřejného sektoru? Nepodporuje finanční pomoc bankám spíše morální hazard bankéřů a nehrozí vyústit v další problémy v budoucnu? Není také na čase aby konečně i bankéři nesli výraznější odpovědnost za špatné investování a úvěrování? Když mají až absurdně velké odměny měli by přece mít i velkou odpovědnost. Děkuji za Váš názor.
No jasně, že intervence vlády posilují morální hazard a že bankéři z toho všeho vyjdou až moc lehce. Otázka je,jestli existuje lepší alternativa. Nechat padnout AIG by bylo dovážné, ale AIG je firma, s kterou přišel do styku prakticky každý Američan, její pobočky jsou ve všech větších městech, AIG pojišťuje zdraví, auta, domy, jachty finanční produkty, půjčky,… AIG také působí ve 130 zemích světa, zaměstnává více než 100 tisíc zaměstnanců a její aktiva mají (teoreticky) hodnotu vyšší než 1 bilión dolarů. Kdyby zbankrotovala AIG, finanční krize by v plné síle zasáhla běžné Američany – voliče - a rychle by se přelila do Evropy a především do Asie, kde má AIG víc než polovinu svého byznysu.
Dobrý den, rád bych se zeptal, zda se dá nějak odhadnout další vývoj indexu pražské burzy - je možné, že spadne na úroveň z r. 2001 nebo ještě níž? A je možné, že se někdy později dostane na podobnou úroveň, na jaké byl loni? Děkuji.
Nemám tušení :-( KOlegové z Patria Online Vám ale určitě poradí jak nejlépe budou umět.
Dobrý den, zajímalo by mě, jak by krize probíhala, kdyby FED a vláda USA nikomu nepomohla a nechala věcem volný průběh. Proč to vlastně neudělá?
Dobrá otázka... Volný průběh je eufemismus, neboť všechny vlády na světě jsou nějak zainteresované a mají vliv a finanční trhy. Trochu se na to zapomíná, ale největším skladištěm špatných úvěrů v USA byly Fannie a Freddie, které bývaly státní, zachovaly si mimořádný přístup k vládě a Kongresu a které si prosadily speciální režim (ne)dozorování.
Zajimavé je, koho Fannie a Freddie nejvíce sponzorovaly z amerických politiků:
Top Recipients of Fannie Mae and Freddie Mac Campaign Contributions, 1989-2008
1. Dodd, Christopher J, D-CT
2. Kerry, John, D-MA
3. Obama, Barack, D-IL
4. Clinton, Hillary, D-NY
Greenspan, předseda FEDu, zase aktivně ujišťoval investory, že celonárodní propad cen nemovitostí není možný.
No, tak jak chcete, aby stát do ničeho nezasahoval, když aktivně spolupracoval na vytvoření té bubliny?
Dobrý den.Jak je to s AIG pojištovnou podnikající v Čechách?Hrozí jí také pád?
Karolíno, AIG funguje dál, její klienti ohroženi nejsou. Pojistky uzavřené u AIG jsou kryté majetkem dceřiných společností AIG a ta je nemůže používat k financování jiných finančních operací. (V úterý se však stát New York rozhodl povolit AIG vyvedení 20 miliard dolarů z těchto dceřiných společností, takže je vidět, že nic není úplně jisté….)
Dobry den, zaujimalo by ma ako vidite inflacny vyvoj vo vztahu so sucasnou krizou vo vyhlade 1-2 rokov. Dakujem za Vas nazor
Inflace na celém světě bude klesat, ceny aktiv padají, tím se sníží poptávka a inflace klesne.
Co mám dělat s majetkovým účtem, fondů Sporotrend a Sporoinvest, když hodnota stále klesá, mám naději na opětovné zhodnocení? nebo raději všechno prodat a vložit peníze, i když o 30% nižší, na termínovaný vklad?
Pavle, neprodávat! Vydržte, dostat zpátky 30% bude trvat, ale určitě je lepší neprodávat dole. (Tady bych měl napsat, že toto doporučení rozhodně nedává základ pro jakékoliv budoucí spory či žaloby z Vaší strany... OK?)
Dobry den Ondreji. Chci se zeptat, jestli souhlasite s Janem Svejnarem, ktery tvrdi, ze americka ekonomika tuto krizi prekona, protoze je nejflexibilnejsi ekonomikou na svete. Nebo tyhle "znarodnovaci" praktiky zmeni Ameriku na "socialne-trzni ekonomiku"? Diky za odpoved a preji hodne zdaru.
Určitě souhlasím s tím, že americká ekonomika krizi překoná. Co jiného by taky mohla dělat? To, co se nyní děje nemění zatím základy americké ekonomiky - tj. pružné pracovní trhy a volnost podnikání. Určitě dojde k zpřísnění regulace na finančních trzích, ale to je specifický segment ekonomiky, kde za prvé trocha inteligentnější regulace neuškodí a kde za druhé stejně dojde k vývoji dalších produktů, které zase regulátoři "neuhlídají", neb jim nebudou rozumět (jde spíš o to, aby jim rozuměli ti bankéři, kteří je prodávají...).
Pane Schneider, jak se podle Vaseho nazoru vyvoj v americkem financnictvi dotkne dlouhodobeho vyvoje ceny akcii svycarske banky UBS (vcera skoncilo obchodovani na totalnim minimu)? Bude mit tato krize nejaky dalekosahlejsi vliv na kurs svycarskeho franku a americkeho dolaru vuci euru? dekuji.
Heleno,
UBS je zřejmě nejexponovanější evropská banka směrem k americkému trhu, nečeká ji tedy nic dobrého. Ale její potíže jsou znamé a trvají delší dobu, takže je naděje, že UBS už se dokázala připravit a krizi přežije.
Vývoj kurzu jakékoliv měny závisí na tolika faktorech, že se neodvažuji k žádným prognózám. Jako akademik si to ostatně mohu dovolit :-)
Stale si myslite, ze zavest sporeni na duchod jako povinnost je dobra vec? Nechtel bych byt v kuzi lidi kteri nyni po 30-40 letech zjisti, ze polovina ci vice jejich uspor zmizela v cerne dire. Co maji delat? Sporit dalsich 30 let. Lepe zustat u prubezneho systemu a vyhnout se te burzovni rulete.
Ano, stále si myslím, že spoření na důchod je to nejlepší, co můžete pro sebe udělat. Přijít o část úspor je určitě nepříjemné,ale všimněte si, jak pozoruhodně dobře se zatím drží penzijní fondy. Pokud Vám přijde lepší svěřit se do rukou politiků, průběžný systém je pro Vás. Oni Vám ho každý rok změní, budoucí důchody ořežou, věk pro odchod do důchodu zvýší... To mi přijde jako ruleta.
Dobrý den,
jak se podle Vás dotkne hypoteční krize českých bank, které jsou vlastněny zahraničními bankami, které v hojné míře (např. SoGe) investovaly také do derivátů navázaných na hypotéky? Předpokládám, že se zdraží úvěry ale je ještě jiné riziko?
Rizika jsou, kam se podíváte. Neznám portfolio SG ani KBC nebo Raiffeisen Bank, ale evropské banky investovaly více peněz na východ, taže jejich rizika leží spíše v ruském trhu. Je to útěcha?
Dobrý den, zajímá mě příčina problému s AIG a důvod proč neroste hodnota EUR proti USD? Děkuji.
Janoušek
AIG je především hlavním upisovatelem tzv. „credit-default swaps“, tj. pojistkám proti bankrotu firem, které vydávaly dluhopisy a jiné cenné papíry. AIG tyto produkty prodávala velmi aktivně, neboť předpokládala, jako prakticky každý, že je nebude nikdy muset plnit. Pokles ceny domů však vedl ke ztrátám hodnoty swapů a AIG musela za posledních devět měsíců odepsat 18 miliard dolarů.
Měnové trhy jsou specifické a kurzy měn se odvíjí od řady faktorů. Například lze očekávat, že sazby v Evropě půjdou spíše dolů, kdežto v Americe budou stagnovat.
Dobrý den. Chci se zeptat, jaký máte postoj k "rakouské" teorii hospodářského cyklu. Souhlasíte s tím, že současné problémy souvisí s politikou centrálních bank a "matoucími" měnovými expanzemi? Děkuji
Nevím, jsem-li dostatečně "rakouský", ale souhlasím s tím, že pokud rychle roste měnová zásoba, pak si peníze najdou cestu do vyšších cen. Někdy jde o ceny běžných věcí, pak roste spotřebitelská inflace a centrální banka většinou zasáhne. Jindy rostou ceny aktiv (třeba domů) a všichni jsou šťastni, jak pěkně bohatnou a nikdo nechce, aby centrální banka "kazila party". Takže je otázka, kdo je více zmatený, zda investoři, spotřebitelé nebo centrální bankéři.
dobry den, neni cela nynejsi "krize" jen chutne sousto pro novinare?
je pravda ze procento spatnych uveru v USA nedosahuje ani 1% z celkoveho objemu? preci se nynejsi krach nekolika, byt velkych (ale investicnich)bank nedava prirovnavat k roku 1929 kdy byla skutecna velka krize, ani k problemum US bank z 80tych a zacatku 90tych let
Ondro,
nepracoval jste pro Phila Gramma? Tento bývalý americký senátor již několikrát prohlásil, že tohle není žádná pořádná krize a že by Američané měli přestat kňourat. No, něco na tom je, ale třeba McCain teď tráví většinu času vysvětlováním, že Gramm pro něj opravdu, ale opravdu nepracuje.
Můj názor je, že samozřejmě nejsme v situaci roku 1929, nejsme ani blízko. Na druhou stranu jsme siale zvykli, že HDP i mzdy každý rok rostou, a tato očekávání jsou zabudována to milionů finančních produktů, které nám umožňují koupit si dům, auto, jet na dovolenou, i když na to třeba teď právě nemáme.
Celý systém je tak mnohem křehčí a lidé mají tendenci panikařit mnohem dříve. Je to zajímavé i z hlediska české komunity tady v USA. Jsme přece jenom veteráni prppadu z počátk 90. let, takže se na "naříkající" Američany díváme trochu s nadhledem.
Dobrý den,
na otázku stran důchodového spoření přes akcie/výběru jste odpověděl že jsou mladší ekonomiky kde se bude nově spořit na důchody. Trošku mi to ale připadá jako pyramidová hra, která se jednou musí vyčerpat.
Ostatně podobně jako globální ekonomika kde se v honbě za nižšími náklady přesouvá výroba do levnějších zemí - jenže co se stane s dnešními "vyspělými" zeměmi stane ve chvíli kdy stabilní levnější země nebudou a současné levné země budou mít co dělat aby uspokojili domácí poptávku(t.j. až se vývoz nevyplatí), případně čím budou platit vyspělé země až budou ty levné schopny fungovat i ve vyspělých oborech?
A co se stane s vyspělým zemím, pakliže v situaci popsané výše vypukne rozsáhlý konflikt a náhle bude potřeba spousta oceli, chemických produktů, potravin, textilii atd. které byli utlumeny tak až to hraničí s likvidací?
Byla by to pyramida, kdybychom trval na tom, že půjdeme do důchodu v 60 letech. Diversifikace portfolia ale může přispět k vyšší důchodům v Evropě a Americe a zároveň pomoci urychlit ekonomiky v Asii, Larinské Americe nebo, nedej bože, i v Africe.
A s přesunem výroby bych se netrápil. Pořád se něco nějak přesouvá, někdy z New Yorku do Bombaje, jindy z Žatce do Košic. To není problém, dokud lidé v New Yorku nebo v Žatci budou ochotni změnit práci, naučit se nové věci, nebo se možná přestěhovat. Nemůžeme přece pořád dělat stej né věci na stejném místě, to bychom asi nejspíš pořád obdělávali pole párem volů.
Dobrý den pane Schneidere,
jak to vidíte s AIG, je skutečně vše tak propojeno, že by pád ovlivnil všechny významné banky v USA? Děkuji. Alena
ANo, AIG je opravdu veliká. AIG je především hlavním upisovatelem tzv. „credit-default swaps“, tj. pojistkám proti bankrotu firem, které vydávaly dluhopisy a jiné cenné papíry. AIG tyto produkty prodávala velmi aktivně, neboť předpokládala, jako prakticky každý, že je nebude nikdy muset plnit. Pokles ceny domů však vedl ke ztrátám hodnoty swapů a AIG musela za posledních devět měsíců odepsat 18 miliard dolarů. Tyto swapy má v portfoliu každá americká banka a při pádu AIG by musela přecenit svá aktiva směrem dolů.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
