Rakousko a Slovensko zavádí záruky v neomezené výši na bankovní vklady

Úřadující rakouská vláda ve středu rozhodla zavést státní záruky na bankovní vklady soukromých osob v neomezené výši. Dosud byly v Rakousku ze zákona chráněny vklady do výše 20 000 eur, což se vztahuje na 95 procent všech vkladních knížek.

Slovenská vláda nezůstala pozadu a rozhodla se také rozšířit státní záruky u bankovních vkladů na celou částku, uvedla agentura Reuters. Materiál musí ale ještě schválit parlament.

V současnosti ručí Slovenský fond na ochranu vkladů za 90 procent vkladu z maximální částky 20 000 eur. Podobně se zachovaly i jiné evropské země, například Německo, Rakousko a Dánsko.

Návrh v Rakousku byl projednán v urychleném řízení v reakci na aktuální vývoj světové finanční krize. Lidovecký ministr financí Wilhelm Molterer sice navrhoval zvýšení hranice záruk na 100 000 eur, nakonec se ale prosadil šéf sociálních demokratů (SPÖ) Werner Faymann, který trval na neomezených zárukách. Faymann byl krátce předtím pověřen prezidentem Heinzem Fischerem sestavením nové vlády.

Odstupující rakouská vláda středečním rozhodnutím reaguje jednak na úterní doporučení Evropské komise zvýšit garance vkladů ve všech členských zemích EU na minimálně 50 000 eur, ale především na nedělní rozhodnutí Německa garantovat ve snaze o stabilizaci ekonomiky všechny soukromé vklady v bankách bez omezení jejich výše.

Molterer už několik hodin po sdělení německé kancléřky Angely Merkelové, že žádný německý občan se nemusí obávat o bezpečnost svých vkladů, oznámil, že rakouské vládě nezbývá nic jiného, než následovat Německo v ochraně úspor soukromých vkladatelů v bankách.

Zopakoval sice své výhrady vůči tomuto kroku, které sdílejí i rakouští ekonomičtí odborníci, ale konstatoval, že Rakousko se musí bránit možnému odlivu peněz do Německa.

Neomezené záruky mohou způsobit kuriozní situaci v parlamentu

Středeční rozhodnutí vlády, které bylo přijato po konzultacích s guvernérem národní banky Ewaldem Nowotnym a dalšími finančními experty, by mohlo mít za následek i zcela kuriózní situaci v parlamentu. Vláda má totiž zájem na tom, aby zvýšení bankovních záruk vstoupilo v platnost v podobě zákona co nejdříve, nevylučuje ani opětné svolání "starého", již rozpuštěného parlamentu. V novém složení se totiž Národní rada sejde k ustavujícímu zasedání až 28. října.

Rakouští analytici označují zvýšené garance vkladů, stejně jako různé balíčky na záchranu hroutících se finančních institucí, z ekonomického hlediska za nesprávné. Poukazují například na to, že v případě skutečného krachu jsou všechny záruky bezcenné. Kritizují Německo za jednostranný postup pouhý den poté, co se Merkelová na summitu v Paříži zavázala ke koordinací opatření s ostatními účastníky.

A konečně vyjadřují obavy, že hekticky přijímaná opatření zatíží na dlouhá léta ekonomiky jednotlivých zemí a navíc povedou ke zhroucení kritérií paktu stability, která byla alespoň minimální zárukou rozpočtové discipliny. Většina expertů ale zároveň připouští, že z psychologického hlediska jde v současné situaci zřejmě o nezbytný krok.