Státní dluh vzrostl. Na každého Čecha připadá 89 tisíc korun

Státní dluh za tři čtvrtletí letošního roku stoupl o 33,2 miliardy na 925,5 miliardy korun. V samotném třetím čtvrtletí ovšem dluh klesl o necelých osm miliard korun. Informovalo o tom ve středu ministerstvo financí (MF).

Na každého Čecha tak připadá dluh přibližně 89 000 korun. Za celý loňský rok stát zvýšil státní dluh přibližně o 90 miliard korun.

Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.

Důvodem dluhu je zahraniční emise dluhopisů za dvě miliardy eur

Důvodem růstu dluhu je mimo jiné červnová zahraniční emise státních dluhopisů za dvě miliardy eur (zhruba 48,5 miliardy korun). Ve třetím čtvrtletí začala Česká republika čerpat šest tranší půjček od Evropské investiční banky za 7,2 miliardy korun.

Na domácím trhu si stát půjčil během devíti měsíců prostřednictvím dluhopisů 88,8 miliardy korun, což je přibližně polovina pro letošek schváleného limitu. Během pololetí snížil stát objem peněžních instrumentů o 36,8 miliardy korun.

Podíl krátkodobého dluhu na celkové hodnotě státního dluhu ke konci letošního září klesl na 10,3 procenta z 18,7 procenta na konci loňského roku. Podle ministerstva se tak tento ukazatel podařilo udržet pod limitní hranicí 20 procent.

"Pokles byl přechodně způsoben splátkou 47. emise státního dluhopisu a do konce roku dojde k opětovném růstu tohoto ukazatele," uvedlo MF.

Splatnost dluhu stoupla na sedm let

Průměrná splatnost státního dluhu stoupla na sedm let, a pohybuje se tak v horní polovině vyhlášeného cílového pásma, které bylo stanoveno pro letošní rok na šest až sedm let. Takzvaný obchodovatelný státní dluh během ledna až září stoupl na 879,1 miliardy z 853 miliard na konci loňska.

Čisté náklady na obsluhu státního dluhu činily za devět měsíců 24,5 miliardy korun, upozornilo MF.

Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný.