Nizozemská vláda vyčlenila na podporu bank a dalších finančních institucí v tísni 20 miliard eur (skoro 500 miliard Kč). Ministr financí Wouter Bos uvedl, že si krok obecně vynutila úvěrová krize.
Prostředky nejsou určeny pro žádnou konkrétní banku nebo pojišťovnu a budou dostupné i pro společnost v zásadě zdravou, když o ně požádá.
Nizozemsko tento měsíc znárodnilo nizozemské aktivity společností Fortis a ABN Amro. Na nizozemském finančním trhu tak zůstávají z velkých společností s akciemi na burze jen pojišťovny ING Groep a Aegon.
Ministr Bos, který je zároveň místopředsedou kabinetu, zdůraznil, že vytvoření fondu znamená změnu postoje nizozemské vlády. Kabinet země nechce jen reagovat opatřeními na krizi, ale zajistil se preventivně před případnými dalšími potížemi.
Dopady krize: Island už ovládá tři hlavní banky v zemi
Bos neupřesnil, jakou formou bude vláda prostředky z fondu poskytovat, zda formou úvěrů nebo výměnou za akcie. Uvedl ale, že každá společnost, která by chtěla vládní prostředky využít, je bude muset v lepších časech vrátit zpět. Plán přitom počítá i s tím, že manažeři budou muset přistoupit na omezení výplat a bonusů.
Ministr dodal, že se Nizozemsko chce zaručit za značnou část z 1,6 miliardy eur, které nizozemští investoři vložili do IceSave, divize zkrachovalé a znárodněné islandské banky Landsbanki. Většina peněz Nizozemců zřejmě spadne do schématu islandských státních záruk, ale otázkou je, jestli bude Reykjavík schopen je vyplatit.
"Ať tak či tak, investoři dostanou své peníze zpět," řekl Bos. Připomněl, že strop pro výplaty je 100.000 eur, napsala agentura AP.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



