Stavba silnice mezi Brnem a Pardubickým krajem se opozdí o několik let

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) musí přepracovat dokumenty nutné k posouzení vlivů stavby silnice R43 v úseku dálnice D1 - Kuřim na životní prostředí. V minulých dnech o tom rozhodlo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Informace uvedl informační systém EIA. Stavba silnice, která měla spojit Brno s Pardubickým krajem, se tak zřejmě opozdí o dalších několik let.

Podle Miroslava Patrika z Dětí Země je nyní projekt jižní části R43 po sedmi letech od prvního předložení k posouzení EIA znovu na počátku. "Ministerstvu se nelíbí, že na jihu Moravy chybí logická dopravní koncepce, ve které by byl zakotven koridor R43. Ten bude muset určit kraj po domluvě s ministerstvem dopravy v rámci schválení zásad územního rozvoje kraje," řekl ve středu Patrik.

Ten bude schválen nejdříve na konci příštího roku, ale pravděpodobně až v roce 2010, do té doby podle něj příprava projektu zamrzne. Další zhruba rok a půl potrvá nový proces EIA.

Posuzování EIA probíhá údajně podle neplatného zákona

Druhou výtkou ministerstva životního prostředí je, že posuzování EIA u této stavby probíhá podle dnes již neplatného zákona z roku 1992, což může případně zkomplikovat získání evropských dotací na stavbu. Dva další úseky R43 z Kuřimi do Svitávky a dále do Starého Města jsou posuzovány již podle novějšího zákona z roku 2001.

"Ze strany ministerstva jde o obyčejnou obstrukci. Pokud se začalo posuzovat podle starého zákona, mělo by se v tom pokračovat i nadále. Pokud se začne úplně od začátku, na evropské peníze stejně nedosáhneme," řekla náměstkyně hejtmana Jihomoravského kraje Anna Procházková.

Ministerstvo své rozhodnutí argumentuje tím, že dokumentace EIA k jižní části R43 byla vrácena k přepracování již dvakrát a veřejnost vždy požadovala, aby se dále pokračovalo podle nového zákona. Ten požaduje například srovnání několika alternativních variant trasování silnic, změnila se také metodika EIA a jednotlivé části R43 tak nejsou stejně propracovány.

"Alternativní trasu R43 boskovickou brázdou ale kraj letos odmítl posoudit. Magistrát Brna je k těmto požadavkům přístupnější a v přípravě nového územního plánu počítá i s variantou bez R43 protínající městskou část Bystrc," dodal Patrik. Brněnští zastupitelé by o trase R43 chtěli rozhodnout ještě do konce současného volebního období.

Ministerstvo životního prostředí nedávno vrátilo k přepracování také dokumentaci EIA nejsevernějšího části R43 v úseku Svitávka - Staré Město. Stejně jako na jihu regionu požaduje srovnání možných alternativní tras a zohlednění požadavků desítek zainteresovaných stran. Posuzování EIA v současné době probíhá také u zbývajícího prostředního úseku Kuřim - Svitávka.

Silnice R43, která má spojit Brno s Pardubickým krajem, je jednou z nejkontroverznějších staveb plánovaných na jihu Moravy. Po její stavbě volají obyvatelé v severní části kraje, kteří dnes do Brna jezdí po přetížené silnici číslo I/43. Kvůli silnému provozu a častým nehodám se jí přezdívá silnice smrti.

Zatímco o jejím vedení severní částí regionu, tedy v úseku Kuřim - Svitávka - Staré Město, nepanují větší pochybnosti, pře se vedou především o jižní trase v okolí Brna. Původní projekt z období druhé světové války, kdy se už o nutnosti výstavby této komunikace mluvilo, počítal s vedením silnice přes městskou část Bystrc. To se nezamlouvá ekologům, kteří jsou pro nulovou variantu počítající v Brně s rozšířením současné komunikace nebo vedením R43 na jihu Boskovickou brázdou. I tento záměr má ale své odpůrce.

O silnici se v Brně i ČR diskutuje asi 15 let. Podle původních plánů měla být silnice hotová v roce 2005. Nyní se ministerstvo dopravy přiklání k variantě, že se začne stavět nejdříve po roce 2013. Přepracování dokumentace EIA může celý proces ještě o několik let prodloužit.