První německá banka zasáhla proti manažerům. Chce vrátit prémie

Neúspěšné spekulace na finančních trzích vedou k prvním sankcím vůči německým bankovním manažerům. Banka IKB nyní jako první v Německu žaluje bývalého předsedu představenstva Stefana Ortseifena kvůli vrácení tantiém ve výši 805 000 eur.

Podle vyjádření banky nezůstane pouze u jediné žaloby. Podobně totiž chce postupovat i proti třem dalším bývalým členům vedení. Současný bankovní šéf Claus Momburg už musel na nátlak dozorčí rady své prémie ve výši 558 000 eur vrátit. O případu informoval list Süddeutsche Zeitung.

Právě v Německu letos proběhla bouře nevole vůči top manažerům, kteří odcházejí z bank s tučným odstupným a přitom de facto nasměrovali banky ke dnu. Na tomto konkrétním případu se ukazuje, že už některým vlivným lidem v bankám dochází trpělivost a přecházejí do protiútoku.

Bývalým manažerům Volkerovi Doberanzkemu a Markusi Guthoffovi dala IKB poslední termín do 31. října letošního roku, píše deník. Do té doby mají zaplatit Doberanzke 583 000 eur a Guthoff 600 000 eur. Od Joachima Neupela, dalšího bývalého člena vedení, požaduje IKB vrácení 451 000 eur.

Změna vlastníka

Spolková vláda koncem srpna vybrala kupce pro ústav IKB Deutsche Industriebank, který se v Německu stal první obětí americké hypoteční krize. Loni v červenci do něj musely stát a asociace bank "napumpovat" 10 miliard eur.

Vedení státní rozvojové banky KfW tehdy rozhodlo, že 90,8 procenta akcií IKB připadne fondu soukromého kapitálu Lone Star z texaského Dallasu.

IKB není jediná

Problémy spojené s finanční krizí a rizikovými investicemi však v Německu nemá pouze jediná banka. S velkými problémy se potýká také například druhý největší poskytovatel hypotečních úvěrů v Německu - Hypo Real Estate, která se zaměřuje na financování komerčních nemovitostí. Té už začátkem října německá vláda přiklepla 50 miliard eur.

Němci už na podporu bank schválili minulý týden také záchranný balíček za 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionů korun). Německé banky se tak mohou těšit až na 500 miliard eur záruk a přímých finančních injekcí. Balíček má být k dispozici bankám v boji proti finanční krizi a má odvrátit jejich možný pád.

Záchranný balíček bude ve formě fondu, jehož rozpočet bude oddělený od vládního rozpočtu. Z celkové sumy činí záruky 400 miliard eur, zbývající část bude určena na poskytování kapitálu či odkupy špatných úvěrů.

Zpomalení tempa růstu ekonomiky

Spory o náklady na toto opatření mezi spolkovou vládou a vládami jednotlivých zemí Německa skončily dohodou. Spolkové země zaplatí 35 procent s tím, že maximální strop je 7,7 miliardy eur.

Finanční krize bude mít podle německého ministerstva hospodářství na tamní ekonomiku větší vliv, než se původně čekalo. Ministerstvo snížilo odhad růstu hrubého domácího produktu Německa na příští rok z 1,2 procenta na 0,2 procenta.

Vývoj německé ekonomiky je důležitý také pro Českou republiku. Náš západní soused je totiž naším největším obchodním partnerem. Snížení tamní poptávky sníží český export, a tím i domácí produkt.