Krize za humny: Poláci začali vybírat úspory z bank

Poláci v obavách z možných dopadů finanční krize vybírají část úspor ze svých kont. Banky se připravily na větší výplaty a v centrální bance vyměňují virtuální peníze za hotovost. Ekonomové a vláda se snaží uklidnit emoce a zdůrazňují, že peníze v polských bankách jsou bezpečné.

Obdobně jako Poláci se bojí krize i v Rusku, kde lidé vybrali od vypuknutí finanční krize z bank až 90 miliard rublů (více než 62 miliard Kč), uvedla ve středu ruská média. Jde sice jen o 1,5 procenta všech vkladů, ale experti se obávají, že během října mohou finanční ústavy přijít o desetinásobek zářijové částky.

Poláci zatím vybírají jen menší částky

Klienti zatím většinou vybírají částky do několika tisíců zlotých (zhruba desítky tisíc korun) tak, aby jim v případě nějakých problémů nechyběla na krátkou dobu hotovost. Podle průzkumu veřejného mínění objednaného portálem money.pl o výběru peněz z banky přemýšlí každý pátý Polák a osm procent je již rozhodnuto. Kolik z nich chce vybrat veškeré své úspory, jasné není.

Zákazníci se podle Mateusze Ostrowského ze společnosti Open Finance snaží zachovat co nejracionálněji v případě, že by nastal nedostatek, na který by nebyli připraveni. Někteří peníze schovávají do sejfu, jiní je mění za cizí valutu nebo zlato.

Lidé se obávají argentinského scénáře

Ekonomové míní, že lidé se obávají toho, aby se v Polsku nezopakoval argentinský scénář. Před několika lety během krize argentinské banky na omezenou dobu zablokovaly možnost výplaty větších sum z kont zákazníků. Odhaduje se, že banky v Polsku vyplatily v říjnu zhruba o osm až dvanáct procent více peněz než v září.

Vlna výběrů hotovosti znepokojuje experty. Podle nich by totiž nejhorší byla panika, kterou by mohl vyvolat i chvilkový nedostatek finančních prostředků byť jen v několika odděleních. "Lidé se vystraší a nastane skutečná krize, protože pak už se všichni vrhnou na peníze a banky budou nuceny omezit výplaty bankovek," vysvětlil Ostrowski.

Podle odborníků je těžké odhadnout, jaký růst denních výběrů je ještě bezpečný. Větší banky podle ekonomů přetrvají i výraznější růst výběrů; pro slabší ústavy by už nárůst o deset procent mohl představovat problém.

Medveděv: Mým ani jiným úsporám nic nehrozí

Rusové vybrali od vypuknutí finanční krize z bank až 90 miliard rublů (více než 62 miliard Kč). Experti se obávají, že během října mohou finanční ústavy přijít o desetinásobek zářijové částky. "Je tu krize likvidity i krize důvěry. Ta vede k dezerci střadatelů, kteří neutíkají ze soukromých bank do státních, ale vůbec opouštějí banky," uvedl senátor Gleb Fetisov, který se zasazuje za stoprocentní státní pojištění vkladů.

Tisk také informoval o tom, že prezident Dmitrij Medveděv předvedl svou důvěru v domácí banky a své úspory ponechal na účtech. "Vše jsem nechal v bankách. Účty jsem nevybíral, neměnil rubly na dolary, ani nenakoupil akcie," odpověděl Medveděv na otázku čtenáře listu Argumenty i fakty.

"Jsem přesvědčen, že mým úsporám, stejně jako penízům ostatních ruských střadatelů, nic nehrozí," zdůraznil. Šéf státu má podle majetkového přiznání podaného před březnovými volbami na osmi kontech 2,74 milionu rublů (necelé dva miliony korun).

Ruští poslanci nedávno odhlasovali, že stát bude u vkladů fyzických osob ručit za sumu do 700.000 rublů (více než 490.000 Kč). Až dosud státní garance sahala po 200.000 rublů. Úspory obyvatelstva ve výši přibližně šesti bilionů rublů představují necelou čtvrtinu bankovních aktiv. Většina Rusů své konto vůbec nemá.