Boj proti krizi: ECB snížila sazby na 3,25 procenta

Evropská centrální banka (ECB) snížila úrokové sazby o 50 basických bodů na 3,25 procenta. Rozhodla tak v reakci na boj se světovou finanční krizí.

Snížení o 0,5 procenta trhy očekávaly. Ohledně rozhodnutí o sazbách Evropskou centrální bankou panovala mezi analytiky až vzácná shoda.

"Se zhoršujícími se vyhlídkami na ekonomiku eurozóny, odezníváním rizik mzdové inflace a s pokračujícím zpomalováním růstu spotřebitelských cen bylo velmi pravděpodobné, že další snížení sazeb bude opět o 0,5 procenta," uvedl pro server iHNed.cz už před jednáním ECB hlavní ekonom ING Wholesale Banking Vojtěch Benda.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka bylo ale možné snížení sazeb ECB o 0,25 až 0,50 procenta. "Důvod byl jasný. Ekonomika eurozóny i Velké Británie byly silně postiženy světovou finanční krizí a jejich ekonomiky směřují do recese," připomněl Marek.

ECB snížila sazby naposledy začátkem října, kdy srazila základní úrok o 50 basických bodů na 3,75 procenta. Tehdy se ke stejnému kroku rozhodly ale i další velké světové centrální banky.

Sazby prudce snižují i ostatní centrální banky

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek snížila hlavní úrokovou sazbu na 2,75 procenta z 3,50 procenta. Ekonomové tak výrazné snížení sazeb nečekali. ČNB tak šokovala svým rozhodnutím téměř celý trh. Analytici totiž očekávali snížení sazeb pouze o čtvrt procentního bodu.

Britská centrální banka Bank of England (BoE) ve čtvrtek snížila úrokové sazby dokonce o 150 basických bodů na rovná tři procenta a švýcarská centrální banka sazby srazila o 50 basických bodů.

Hospodářský růst eurozóny se téměř zastaví

Ekonomický růst Evropské unie (EU) a eurozóny se kvůli světové finanční krizi příští rok téměř zastaví. Ekonomika eurozóny poroste podle nejnovější prognózy Evropské komise (EK) jen o 0,1 procenta.

Daleko více se světová finanční krize podle EK podepíše na růstu hospodářství eurozóny, kde růst HDP letos zpomalí z loňských 2,7 procenta na 1,2 procenta. K mírnému oživení by se ekonomika měla podle Komise zase vrátit v roce 2010, kdy by měla růst ekonomika EU o 1,1 procenta a eurozóny o 0,9 procenta.

Eurozóně by podle Marka mělo pomoci oslabení kurz eura vůči dolaru v posledních týdnech. "Stagnace eurozóny v příštím roce výrazně ovlivní země střední a východní Evropy, zejména ty země, kde značnou část hrubého domácího produktu tvoří vývozy do zemí eurozóny. Mezi ně se řadí Česká republika," dodal Marek.

V eurozóně by měly podle EK spotřebitelské ceny příští rok růst o 2,2 procenta a v roce 2010 o 2,1 procenta. Inflace v eurozóně v říjnu podle prvního rychlého odhadu klesla na 3,2 procenta ze zářijových 3,6 procenta. I přes pokles ale inflace nadále zůstává vysoko nad dvouprocentním limitem stanoveným ECB jako strop cenové stability, kde se drží již od loňského září.