Brusel schválil záchranný plán za 200 miliard eur

Evropská komise schválila pomoc hospodářství zemí evropské sedmadvacítky ve výši zhruba 200 miliard eur (přibližně pět bilionů korun). S odvoláním na důvěryhodný zdroj z Evropské komise (EK) o tom informovala agentura Reuters.

Finanční injekce je součástí rozsáhlého plánu na obnovu ekonomiky unie, která se vypořádává s následky finanční krize. Zmíněná částka se rovná 1,5 procentu hrubého domácího produktu (HDP) Evropské unie.

Celkem 30 miliard eur z celkové částky by mělo jít z rozpočtu EU, 170 miliard eur by mělo jít na záchranný plán z rozpočtů členských zemí.

České předsednictví EU a záchranný plán

Podle záchranného plánu by například automobilky z EU mohly dostat minimálně pět miliard eur (zhruba 126 miliard korun) na vývoj vozidel šetrných k životnímu prostředí. Budou mít navíc možnost žádat o další půjčky od Evropské investiční banky (EIB). Ta také poskytne malým a středním podnikům půjčky v objemu 30 miliard eur (zhruba 750 miliard korun).

Členské státy se plánem EK budou zabývat na svém dalším summitu 11. a 12. prosince, který bude posledním vrcholným setkáním evropské sedmadvacítky za francouzského předsednictví. Pokud bude návrh přijat, do praxe ho začne uvádět české předsednictví Evropské unie.

Podle dopoledního vyjádření francouzské ministryně hospodářství Christine Lagardeová mohl záchranný plán Evropské unie na stabilizaci svého finančního sektoru a odvrácení ekonomické krize dosáhnout 130 miliard eur. "Ohledně celkové sumy byla ještě v noci diskuse, může to být možná i o něco více," řekla pro agenturu Reuters Lagardeová, která zmínila, že balíček opatření by měl být v platnosti po dobu dvou let.

Marek: Pozice ČR vůči rozpočtu EU do záporu nesklouzne

"Je dobře, že něco takového vzniklo, 200 miliard eur však není adekvátní částka. Při očekávaném zpomalení ekonomiky eurozóny by dostatečný efekt přinesl balík v objemu nad 300 miliard eur. Ale je lepší 200 miliard než vůbec nic," uvedl pro server iHNed.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Evropská komise zveřejní podrobnosti o záchranném plánu během dne.

Podle něj je logické, že země, které jsou na tom ekonomicky hůře, potřebují více financí. "Je tu určitý princip solidarity, na které funguje celá EU. Pokud střední a východní Evropa není tak silně zasažena a jen zpomalí, eurozóna jde do recese, tak je logické, že většina pomoci bude směřovat na západ od našich hranic," vysvětlil Marek.

Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie je pozitivní. "Možná bude díky záchrannému balíčku EU méně pozitivní, ale určitě by neměla sklouznout do minusu," dodal Marek.

Horší předpovědi o vývoji ekonomiky

Ekonomika všech 27 členských států EU ve třetím čtvrtletí podle předběžných odhadů Eurostatu klesla o 0,2 procenta po stagnaci v předchozích třech měsících. Ekonomika eurozóny, tedy zemí, v nichž se platí eurem, klesla také o 0,2 procenta. Zaznamenala už druhý pokles za sebou, což odpovídá jedné z definic hospodářské recese.

Světová finanční krize zamávala opět s odhady růstu ekonomik. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpovídá podle své aktuální prognózy z úterka u eurozóny v příštím roce pokles hrubého domácího produktu o 0,6 procenta po letošním jednoprocentním růstu. Před půl rokem OECD přitom čekala v eurozóně růst o 1,4 procenta.

Vyspělé země zaznamenají podle prognózy pro globální ekonomiku Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze začátku měsíce v příštím roce pokles ekonomiky o 0,25 procenta. MMF tak reagoval na zhoršení globálních vyhlídek v uplynulém měsíci. Takový pokles ekonomiky za celý rok by přitom byl vůbec prvním od 2. světové války.