Evropská komise chce pomoci lidem, kteří přišli v krizi o práci

Evropská komise chce pomáhat lidem, které současná krize připravila nebo připraví o práci. Navrhuje proto několik opatření. Mimo jiné chce upravit pravidla pro takzvaný globalizační fond, který slouží k vyplácení odškodného zaměstnancům, již přišli o místa kvůli globalizaci. Jde o součást plánu na obnovu hospodářství unie, který ve středu komise představila.

Podle nedávné unijní prognózy by v příštích dvou letech kvůli hospodářským problémům mohlo v evropské sedmadvacítce přibýt 2,7 milionu nezaměstnaných. Krize již přitom má oběti i v České republice, zejména v automobilovém průmyslu.

Podle odhadu analytické firmy Anderson Willinger do konce letošního roku sníží tuzemské automobilky a jejich dodavatelé počty zaměstnanců kvůli finanční krizi o 2500 až 3000 lidí. V uplynulých dnech již například firma Alcoa Fujikura (AFL) ze Stříbra na Tachovsku, dodavatel Škody Auto, oznámila, že propustí přes 600 lidí.

Tatra má propouštět také

Propuštění oznámil i výrobce nákladních aut Tatra. Proti letošnímu pololetí se do konce března příštího roku má snížit počet jeho pracovníků o 820 lidí, tedy o pětinu. Celkově v automobilovém průmyslu pracuje přes 120 000 lidí.

I oni by tak mohli patřit mezi ty, kterým bude nově pomáhat globalizační fond, který by nyní komise měl mít možnost zasahovat rychleji. Měl by například sloužit k úhradě rekvalifikací nebo hledání nových míst pro lidi, kteří přišli o práci. Zároveň by měl podle komise udržet na pracovním trhu zkušené pracovníky, kteří budou potřeba, až krize pomine.

Komise také přehodnotí výši prostředků, které má fond k dispozici. Na zahlazení následků globalizace je nyní v unii pro roky 2007 až 2013 vyčleněno 3,5 miliardy eur (zhruba 84 miliard korun). Pokud by unie chtěla prostředky navýšit, musí je vzít z některé jiné kapitoly unijního rozpočtu, podle pravidel EK totiž není možné rozpočet měnit.

Změna pravidel pro poskytování prostředků z fondu

EU také zřejmě kvůli krizi změní pravidla pro poskytování prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) tak, aby z něj členské země mohly již počátkem příštího roku čerpat více peněz na podporu zaměstnanosti. Podle komise by státy měly urychlit platby do fondu tak, aby v něm počátkem příštího roku bylo k dispozici 1,8 miliardy eur.

ESF je jedním ze strukturálních fondů Evropské unie zřízený za účelem zmenšování rozdílů v prosperitě a životní úrovni v členských státech a regionech EU. V letech 2007 až 2013 by do členských států a regionů Evropské unie mělo být rozděleno přibližně 75 miliard eur.

Prostředky z fondu by se měly podle návrhu zaměřit například na pracovníky nejvíce ohrožené krizí. Dále by měly pomoci s rekvalifikacemi lidí, kteří kvůli krizi přijdou o práci. Komise také uvedla, že členské státy by měly zvážit snížení sociálních odvodů od lidí, kteří mají nízké platy, aby vzrostla šance, že je někdo zaměstná.

Navrhem je i snížení DPH

Zřejmě nejkontroverznějším návrhem Evropské komise na podporu zaměstnanosti je trvalé zavedení snížené sazby DPH pro další služby. Krok, který dlouhodobě požadují některé státy unie v čele s Francií, v minulosti řada států včetně Česka odmítala.

Francouzská vláda si od případných daňových úlev, vyvolaných právě přeřazením některých služeb, například restaurací, do nižší sazby, slibuje nový impulz pro svoji uvadající ekonomiku. Francie totiž věří, že by takový krok oživil spotřebitelskou poptávku. Nyní tento recept vzala za svůj Evropská komise.

Záchranný plán má vedle podpory zaměstnanosti i další částí. Hlavní je injekce ve výši 200 miliard eur na podporu evropských ekonomik. Dále komise navrhuje podporu malých a střeních podniků, podporu investic do výzkumu a vývoje, zejména pak do ekologicky šetrných technologií, rozvoj infrastruktury či rozsáhlé partnerství veřejného a soukromého sektoru, hlavně v automobilovém průmyslu či stavebnictví.

Členské státy se plánem Evropské komise budou zabývat na svém dalším summitu 11. a 12. prosince, který bude posledním vrcholným setkáním evropské sedmadvacítky za francouzského předsednictví. Jednání zřejmě nebudou snadná, některé členské země již v uplynulých dnech ohledně plánů komise vyjádřily pochybnosti. Pokud bude návrh přijat, do praxe ho začne uvádět české předsednictví Evropské unie.