Ruský komunista: V době finanční krize svět imperialismu začíná umírat

Na staveništi v centru Jekatěrinburgu na Urale stávkují dělníci z Tádžikistánu, kteří se domáhají 11 milionů rublů (skoro osm milionů Kč) z nevyplacených výplat. Podle pondělního vydání listu Kommersant jde o první velkou stávku gastarbeiterů v Rusku za nynější krize. Odbory očekávají, že množství protestů v nejbližší době prudce vzroste.

"Přibližně 250 stavbařů z Tádžikistánu už pátý den sedí na panelech," napsal list. Dělníci nedostali tři měsíce výplatu od firmy Alfa-Stroj, která vede stavbu. "Chovají se k nám, jako bychom neexistovali. Ochranka nás už nepouští do kanceláře a vedení tvrdí, že zaplatí, ale neodpovídá kdy," postěžoval si předák stávkujících stavbařů Avasbek Muchajev.

Pracovníkům hrozí prověrka legálnosti pobytu

Stávkující se už obrátili na prokuraturu, která firmě uložila zaplatit do středy. Stavební firma se zase brání, že nedostala v září a říjnu peníze od zákazníka, který si stavbu budovy objednal.

Podle Federální migrační služby se už mnohé velké stavební firmy vymlouvají na krizi a odmítají platit dodavatelům a zahraničním dělníkům. Podle listu však úředníci nevylučují prověrku stávkujících, zda mají v pořádku dokumenty a jsou v Rusku legálně.

Už před měsícem mládežnická organizace vládnoucí strany Mladá garda zahájila pod heslem "Naše peníze našim lidem" kampaň, aby kvůli krizi byli zahraniční pracovníci odesláni z Ruska a hranice před nimi byly na rok uzavřeny. Pracovní místa by tak měli dostat Rusové. Prokremelskou mládež v tomto požadavku podporují nacionalisté z Hnutí proti nelegální imigraci, kteří varují před "povstáním gastarbeitrů" kvůli krizi.

Naopak sverdlovští odboráři nedávno vytvořili první odborovou organizaci zahraničních pracovníků v Rusku, aby hájila jejich zájmy a prosazovala zvýšení jejich platů na úroveň Rusů; teď jsou podle odhadů poloviční. Podle odborářů se mnohé stavební firmy nyní chystají propouštět cizí dělníky, protože kvůli krizi zamrzlo mnoho projektů.

"Není vyloučeno, že akce (tádžických stavbařů) se stane začátkem masových protestů v odvětví," řekl listu Andrej Vetlužskij, který odbory ve Sverdlovské oblasti vede. "Tato stávka se může stát příkladem pro další přistěhovalce a množství podobných akcí vzroste," dodal.

Situace v ruském stavebnictví se prudce zhoršuje, podniky v celém Rusku přecházejí na čtyřdenní pracovní týden a vedení země si s krizí neví rady, tvrdí i komunistický poslanec ruského parlamentu Valerij Raškin. "Je to jen začátek protestů pracujících a my budeme v předvoji a všude podpoříme lid," prohlásil.

Komunisté se připravují na sociální nepokoje

Ruští komunisté, kteří jsou nejsilnější opozicí vůči nynějšímu režimu, očekávají, že krize způsobí sociální nepokoje a pomůže jim usilovat o moc. "Vítr dějin opět vane do našich plachet... V této době krize svět imperialismu začíná umírat. Stojíme na prahu politických a společenských změn," prohlásil předseda komunistů Gennadij Zjuganov na víkendovém sjezdu.

Komunisté vládli bývalému Sovětskému svazu osm desetiletí. Zůstali sice významnou opoziční silou, ale podle analytiků strana ztratila velkou část své autority a je teď příliš slabá, aby mohla vážně pomýšlet na moc. Mnozí Rusové si ji spojují s prázdnými regály v obchodech a nekonečnými frontami.

Ruské úřady se snaží minimalizovat dopad finanční krize příslibem miliard dolarů státní pomoci. Premiér Vladimir Putin na sjezdu vládnoucí strany Jednotné Rusko sliboval vyšší sociální platby potřebným a zároveň nižší daně pro podnikatele.

Kreml si je vědom, že krize povede k nárůstu nespokojenosti. Prezident Dmitrij Medveděv už nařídil policii, aby potlačila jakékoliv sociální nepokoje, jež by mohla krize vyvolat. Dění kromě vlády a gubernátorů sleduje i prokuratura, která od podniků vyžaduje hlášení o propouštění a o dlužných výplatách.

Tisk připomíná i živelné protesty v Novočerkassku v roce 1962, kde po zdražení masa a snížení platů stávkovalo 5000 dělníků. Vše nakonec skončilo krveprolitím: dav vzal ztečí sídlo místních úřadů a při střelbě vojáků zahynulo podle úřední verze 24 lidí a 87 bylo raněno. Sedm vůdců vzpoury bylo popraveno a 105 lidí odsouzeno k dlouhým trestům do vězení.